Kdy, kde a jak založit kompost

Pokud jste nestihli založit kompost na podzim, tak to zkuste v období mírné zimy nebo na jaře.
 Dům 
29. ledna 2015 03:58 / Wikimedia Commons/Traumrune
  0   0
Pomocí kompostu můžete ušetřit mnoho času i peněz! Správně založený kompost nepáchne a dodává zahradě cenné organické hnojivo. Budete na něj potřebovat místo chráněné před větrem, polostín a alespoň dvě přihrádky.

Kdy je ten správný čas

Jako první z mnoha otázek nám jistě na mysli vyvstane, kdy je nejlepší kompost založit. To nejideálnější období je podzim, pokud jste tento správný čas prošvihli a nechcete čekat na jaro, je možné začít také v teplém období zimy. Pokud tedy zrovna nesněží. Odebírat z něj pak můžeme již asi po šesti měsících, ale ideální doba na zrání kompostu je přibližně jeden rok. Pokud tak dlouho čekat nechceme, existuje samozřejmě mnoho přípravků k urychlení zrání.

Výběr místa

I výběr místa rozhoduje o tvorbě kompostu. Vyhovovat mu bude polostín např. pod listnatým stromem či keřem. Prudké slunce by totiž kompost vysušovalo, při vystavení dešti by přicházel o cenné živiny. Problémem kompostu bývá ale nepěkný vzhled a někdy i nepříjemný zápach (při problémech s jeho údržbou). Umístěte ho proto do ústraní vaší zahrady.

Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný z vaší kuchyně.

Jak založit kompost

Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi. Hrubé části předem raději rozdrťte, urychlíte tak proces kompostování.

Co dát do kompostu a co ne

Bioodpad vhodný pro kompostování

zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel z dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru, trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků).

Do kompostéru rozhodně nepatří:

plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály, chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček.

◼ redakce hobby / inStory.cz
Kam dál?
Víte, co je šifonér?
Jak postupovat, aby vám bylinky koupené v supermarketu nezašly
Jak často by se mělo důkladněji uklidit v kuchyni
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Na co láká Turecko? Vítězí krásné pláže a příznivé ceny

Věda & Vesmír

Objev, který hodně překvapil! Jak dlouho provází lidstvo rakovina?

Bydlení

I schody ze žuly je potřeba jednou za čas vyčistit. Jak na to?