Pozor na jedovaté hřiby! Zde je několik z nich.

 Ostatní 
15. září 2015 21:12 / redakce
  0
📷
1 fotografie v galerii
Velkým nebezpečím jsou jedovaté houby, které mohou způsobit i závažné zdravotní obtíže.  Wikimedia commons/H. Krisp
Kdo ještě nestihl vyrazit do lesa, měl by si pospíšit. Houbařská sezona právě začala. Pozor ale na nebezpečné záměny. Po otravě houbami skončí v péči lékařů každý rok čtyři stovky Čechů.

S houbami je ale také jedna potíž. Je jich příliš mnoho druhů a zhruba třetina z nich je jedovatá. Mnozí houbaři proto raději sázejí na jistotu a sbírají jenom hříbky. Ochuzují se tak o mnoho zajímavých, aromatických druhů. Na druhou stranu při houbaření platí zásada neriskovat a neznámé exempláře raději nechávat v lese.

Zde je přehled těch nejedlých až jedovatých hub, které nechte v lese raději ležet.

Baňka velkokališná

Plodnice je obvyklé široká 3 – 10 cm a vysoká 2 – 5 cm. V mládí bývá úplně nebo z větší části ponořená v substrátu. Baňka velkokališná má kulovitý až ledvinovitý tvar a je často téměř uzavřená a dutá. Později na vrcholu praská a cípovitě se otevírá jako tulipánový květ.

Vnitřní plodná strana je hladká, šedě nafialovělá. Vnější strana je jemně plstnatá, bělavá, často i fialově nahnědlá až špinavě okrová.

Bedla ostrošupinná

Klobouk 4 - 15 cm v průměru, masitý, nejdříve kuželovitý až zvoncovitý, později rozložený, na okraji podvinutý, plstnatě ověšený, barvy krémové s tmavohnědými vzpřímenými, kuželovitě bradavčitými až špičatě kuželovitými ostrými šupinkami. Šupinky jsou kruhovitě uspořádané a na středu klobouku jsou hustší a tmavší, v dospělosti postupně opadávající. Ve stáří je na středu prohloubený. Okraj klobouku je dlouho sklopený.

Třeň 3,5 - 12 cm vysoký a 0,5 - 2 cm tlustý, válcovitý, někdy trochu vřetenovitý, tvrdý a pevný, vláknitý, v mládí plný, později dutý, na bázi ztloustlý, barvy bělavé, krémové až světle hnědé, na bázi však tmavohnědě zrnitě šupinkatý.

Dužnina bílá, v klobouku měkká, ve třeni dřevnatá, pod pokožkou klobouku někdy nahnědlá, vůně nepříjemně silná kaučuková, po strakoši nebo pestřci, chuť mírná, někdy nepříjemně nakyslá.

Čechratka černohuňatá

Klobouk je jednobarevný světle nebo tmavě hnědý, povrch jemně sametový, matný, střed často prohloubený. Šířka klobouku je 10-25 cm. Lupeny jsou krémově žluté.

Třeň je zbarvený stejně jako klobouk, výrazně sametově potažený, kompaktní, často excentrický.

Dužnina je masitá, šťavnatá a nažloutlá s nakyslou vůní.

Čechratka podvinutá

Klobouk je 5 - 15 cm široký, v mládí polokulovitý, pak sklenutý až prohloubený, na okrajích rýhovaný a velmi dlouho podvinutý (odtud druhé jméno). Klobouky této houby jsou okrově hnědavé, naspod nejprve se žlutozelenými, později narezavělými lupeny. Ty poraněním hnědnou.

Třeň je kolem 3 - 8 cm dlouhý žlutavý.

Dužnina je šťavnatá, oranžově nažloutlá, na řezu červenající a pak hnědnoucí, s příjemnou ovocnou vůní.

Čirůvka odlišná

Klobouk 4 – 10 cm, často s tupým hrbolkem, hladký, vrostle vláknitý, nažloutlý, zelený až olivový, většinou s hnědým nebo šedým odstínem. Lupeny široké, bělavé, na ostří až nažloutlé.

Třeň 4 – 9 x 1 – 3 cm, často zakřivený, bělavý, někdy se žlutým nádechem.

Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku nažloutlá, s okurkově moučnou vůní i s chutí, nezřídka nahořklá.

Čirůvka sírožlutá

Klobouk 3 – 8 cm, sklenutý až plochý, lysý nebo jemně šupinatý, neslizký, sírově žlutý nebo olivově nažloutlý, na temeni často rezavý. Lupeny řídké, tlusté, sirově žluté.

Třeň 4 – 10 x 1 – 2 cm, válcovitý až téměř vřetenovitý, plný nebo dutý, na sirově žlutém podkladě rezavě vláknitý.

Dužnina je sirově žlutá, s odporným svítiplynovým pachem.

Hlíva olivová

Klobouk je 4-20 cm široký, zprvu nízce sklenutý, pak s podvinutým okrajem později až nálevkovitý. Za sucha matný, vrostle paprsčitě vláknitý, oranžový, oranžově až kaštanově hnědý. Má žlutooranžové lupeny, které sbíhají na třeň.

Třeň je stejně zabarvený jako klobouk. Dolů se zužuje, je 3-8 cm dlouhý, 1-2 cm široký.

Hřib satan

Klobouk je v průměru široký 6-25 cm, sametový, stříbřitě šedý, polštářkovitý.

Rourky jsou v mládí žluté, potom žlutozelené, póry jsou na začátku žlutooranžové, brzo potom zelenožluté.

Třeň je válcovitý velmi silný a mohutný, dole červený, směrem nahoru ke klobouku se mění do červenožluta.

Dužnina je bílá, na řezu nepatrně modrající. Pokud je sucho, barva dužniny se skoro vůbec nezmění. Mladá plodnice je bez výraznějšího zápachu, staré plodnice páchnou mršinou.

Muchomůrka červená

Klobouk muchomůrky červené může mít průměr 8 - 20 cm. Je nejdříve polokulovitý, později sklenutý, ve stáří rozložený, někdy až mírně miskovitý s hřebenitým rýhováním na okraji. Barva klobouku může kolísat mezi jasně oranžovou až nachově červenou. Je pokryt bílými bradavkami.

Třeň je bílý, válcovitý; na bázi hlízovitě ztlustělý, obalený na okraji bradavičnatou pochvou. Prsten je široký, převislý, rýhovaný.

Dužnina je bílá, jemné chuti, bez pachu. Výtrusný prach je bílý.
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Díky mimořádně vysokému množství hořčíku dokáží koupele v epsomské soli ulevit od depresí, bolesti a...

Dům a zahrada

Efektivní úklid v domácnosti se psem: Jak na chlupy, skvrny od bláta, moči či krve