S psími miláčky nejsou jen radosti, ale mohou nastat i starosti týkající se psychiky zvířete. Nejnovějšími studiemi bylo prokázáno, že pes není řízen čistě jen pudy, ale má též emoce. Většina vnějších projevů je stále řízena pudy, ale existují i projevy chování, které jsou řízeny vyššími mozkovými pochody. Mezi vnější projevy zvířete řadíme nejen to dobré chování, ale i chování nežádoucí. Pro odstranění nežádoucího chování zvířete je velmi důležité odlišení, zda se jedná o pud, či získanou „dovednost“

Čím dál častějšími problémy bývá například likvidování zařízení bytu osamělého psa v domácnosti, nadměrné štěkání a různé hlasové projevy psa, které obtěžují okolí nebo separační úzkost. Výše zmíněné projevy mohou být následkem separační úzkosti, ale i rozmazlenosti, nevychovanosti, nebo získané dovednosti za určitým účelem. U prvních dvou projevů pomůže jen převýchova psa, u separační úzkosti nám mohou pomoci léky či preparáty na zklidnění psa. My se budeme v tomto článku věnovat těm nežádoucím projevům chování, které jsou způsobeny špatnou funkcí nervové soustavy, a to konkrétně separační úzkostí.

Separační úzkost

Separační úzkost vzniká na základě ochranného pudu – nepřiměřená obranná reakce organismu, selhávání nervové soustavy nebo přílišná reakce nervové soustavy. Není řízena vědomým myšlením psa. Nejedná se o nudění psa apod., je to patologický strach – fobie. Toto je třeba si uvědomit a oddělovat tak separační úzkost od ostatních problémových chování osamoceného psa.

Znečišťování (kálení, močení) je ve většině případech projevem i třeba malé separační úzkosti jedná-li se o znečišťování v krátké době po zanechání pejska o samotě. Při dlouhém pobytu v bytě a následném znečistění bytu se může už jednat o nudu psa a „truc“.

Projevy separační úzkosti:

nervozita, třes

rozšířené zornice oka

vyšší plynatost

neklidná chůze (chůze naprázdno)

nadměrné lízání a drbání

kálení či močení v bytě v krátké době po odchodu majitele

hlasové projevy (většinou zoufalé) – kňučení, hysterický štěkot, vytí

hysterické pobíhání psa po bytě, zahradě, kotci

snaha překonat dveře, okna, ničení těchto překážek

snaha dostat se z uzavřeného prostoru, nebo naopak zalézání do tmavých koutů

Co dělat se separační úzkostí u psa

Postupy řešení tohoto problému jsou zatím ve vývoji. Na poli výzkumu se celkem úspěšně uplatňují homeopatika na nejrůznější zklidnění nervové soustavy stejně jako běžná farmaka (Alavis relax, Selene, Adaptil). Vyvíjejí se antistresové obojky, spreje, feromony. Obecně se doporučuje psa se separační úzkostí nezavírat při odchodu do uzavřených prostor a klecí, jelikož to panickou hrůzu ještě stupňuje. Také pořízení zvířecího kamaráda obvykle nebývá řešením, protože se často stává, že pes se separační úzkostí svůj problém přenese i na nováčka. A dva problémoví hafani jsou pro většinu lidí neúnosní. Rozlišit separační úzkost a rozmazlenost psa, či naučenost dělat randál proto, že pes ví, že pak bude podrbán, není vždy jednoduché. Je dobré obrátit se na kynology, kteří s tímto mají již letité zkušenosti – behavioristy. Pomohou vám zjistit, v čem děláte chybu a jak psa naučit postupně být o samotě. Všechno chce svůj čas a trpělivost, ale každý problém má své řešení.