Ptačí chřipka, jak ji poznat a vyvarovat se jí

 Mazlíčci 
08. ledna 2017 19:02 / Marie Popelková
  0
📷
2 fotografie v galerii
Ptačí chřipka je nákaza způsobená ptačími chřipkovými viry.  Shutterstock
Ptačí chřipka je virové onemocnění, které šíří divoce žijící ptactvo. Poprvé byla zaznamenána v Itálii počátkem 20. století. 

Ptačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A.
Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti, jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání), v průběhu jednoho až dvou dnů masivně hynou.

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji však u vodních. K přenosu dochází zejména pozřením krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. U volně žijících ptáků jsou úhyny naopak vzácné, jsou však k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavními přenašeči nákaz. Vakcinace proti nákaze se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se likviduje.

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem;
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky;
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem;
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci;
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci;
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany);
  • pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce;
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků;
  • oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři;
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Zatím stále platí, že virus H5N1 se přenáší pouze při těsném kontaktu s infikovanými ptáky, nejčastěji s postiženou drůbeží. Síla, se kterou tento virus zasažený organizmus zachvátí, však vzbuzuje respekt.

Mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Valentýn ve velkém stylu?! V odstínech růžové jej slavila A.n.d.u.l.a, Sharlota a Angie Mangombe

Styl

Jak nosit pánské kotníkové boty?

Dům a zahrada

Efektivní úklid v domácnosti se psem: Jak na chlupy, skvrny od bláta, moči či krve