Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Každý, kdo se naučil využívat kvalitní hnůj na své zahradě, ví, že dokáže opravdu divy. Půda hnojená kvalitním hnojem dokonale váže živiny a pěstitelský úspěch je zajištěný. Kvůli zhoršující se dostupnosti chlévského hnoje se začala více používat hnojiva minerální, ale v posledních letech zahrádkáři opět upřednostňují organická hnojiva. O tom, jak s hnojem nakládat při výsadbě ovocných stromů, jsme psali zde.

Kde hnůj vzít

Dnes už není zas tak složité najít chovatele, který má hnoje dostatek. Stačí se s ním domluvit a obvykle rád hnůj poskytne. Nejrůznější farmy a ranče navíc bývají i v okolí větších měst, takže stačí za auto zapřáhnout vozík, vzít s sebou vidle a vyrazit.

Nejlepší hnůj je samozřejmě ten domácí. Jde v podstatě o tuhé statkové hnojivo vzniklé fermentací chlévské mrvy – směsi tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří.

Pro potřeby hnojení nikdy nepoužívejte výkaly od zvířat z velkochovů, kterým jsou dávkována antibiotika nebo hormony a krmivo obsahující nepřírodní složky.

Není hnůj jako hnůj

Mezi jednotlivými hnoji jsou velké rozdíly. Některé se rozkládají a uvolňují živiny velmi pomalu, jiné naopak reagují rychle a produkují velké množství tepla. Také obsah živin je rozdílný. Každý hnůj tak na rostliny působí jinak a pokud chcete organické hnojivo správně používat, musíte se v jednotlivých typech vyznat.

Drůbeží trus

Trus slepic a jiné drůbeže je dodnes považován za jedno z nejúčinnějších hnojiv přírodního původu, obsahuje totiž značné množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů. Můžete ho přidávat k zahradním i balkonovým květinám, ale pouze v nepatrných dávkách.

Nikdy jej však nepoužívejte v čerstvé formě, protože rostlinám spálíte kořeny, které následně uhynou. Slepičince nechte odležet aspoň jeden nebo dva měsíce, aby se jejich účinek zredukoval, teprve potom je využívejte.

Kravský hnůj

Pokud jde o kravský hnůj, ten kvalitní pochází pouze z chovů na slaměné podestýlce. Jde o mírné a vyvážené hnojivo. Obsahuje všechny důležité živiny.

Jde o velmi vyhledávanou surovinu, kterou lze použít k hnojení všech druhů rostlin. Kravský hnůj vždy přidejte k zemině, nebo ho s ní smíchejte a rostliny rázem rychleji porostou, jelikož budou mít mnoho živin.

Po několikatýdenním uležení se z něj stane univerzální činitel s vysokým obsahem dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu i dalších prvků a můžete jej využít pro přímé hnojení záhonů, ovocných stromků i keřů.

Koňský hnůj

Koňský hnůj patří mezi výhřevná hnojiva, lze s ním například velmi snadno „vytápět“ pařeniště. Obsah výživných látek je podobný jako u kravského hnoje. Obě hnojiva mohou být v kompostéru společně. Koňský hnůj je výborným doplňkem výživy pro náročné rostliny.

Po kobylincích rostou dobře jahody, rajčata, papriky, brambory i plodiny, které mají rády kořeny v teple, např. tykve.

Prasečí hnůj

Prasečí hnůj je považován za tzv. studený hnůj. Obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník. Nehodí se ke všem druhům rostlin. Kompostovaným prasečím hnojem ale prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům.

Ovčí, kozí a králičí hnůj

Všechny tyto hnoje se řadí k rychle se rozkládajícím hnojivům. Proto by s nimi měl každý zahrádkář zacházet obezřetně. Příliš mnoho dusíku může způsobit nepřiměřeně bujný růst. Tento hnůj je dobré vždy kompostovat, ať už samostatně, nebo ve směsi s jiným druhem hnoje. V syrovém stavu může způsobit spálení rostlin. Ovčí, kozí a králičí hnoje jsou vhodné především pro druhy zeleniny s vysokými nároky na živiny.

Kachní a holubí trus

Kachní a holubí výkaly se vyznačují rychlým rozkladem a následně uvolněním velkého množství dusíku. Na záhony nesmí nikdy přijít v čerstvém stavu. Je nezbytné ho kompostovat, případně přidávat v podobě hnojůvky.

Kompostovaný hnůj

Pokud se rozhodnete čerstvý hnůj nejprve zkompostovat a teprve potom zarýt do půdy, zničí se tím případné choroboplodné zárodky.

Nesmíte do něj však přidávat vápno. Navázalo by na sebe drahocenný dusík obsažený v hnojivu, a tím by zamezilo jeho zužitkování.