Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Pravá vesnická zabijačka byla vždy velká společenská událost, při které se sešla celá rodina, přátelé i sousedi. V dobách našich babiček a dědů se zabijačky konaly převážně v zimních měsících, kdy se díky mrazu maso lépe skladovalo. Čas hojnosti a radovánek pak vždy ukončilo masopustní úterý, po kterém od Popeleční středy až do Velikonoc následovalo období půstu. 

Klidně i v paneláku

Zabijačkové speciality už nemusíte ochutnávat jen na dvorku u chlívku, ale třeba i doma. Jednoduše si můžete v řeznictví koupit vše potřebné (především kvalitní maso i s vnitřnostmi) a pustit se do příprav vepřových hodů i v panelákovém bytě. A rozhodně se nemusíte štítit krve nebo vnitřností, které jsou skvělou výživou pro červené krvinky. Tlačenka je dobrá pro klouby a vazy. Pomocí moderních pomocníků si ji snadno uděláte i doma.

Nepodceňujte přípravu

U nefalšované venkovské zabijačky se neobejdete bez celé plejády řeznického náčiní od necek přes zvonkovou škrabku po tzv. triangl. Doma v kuchyni tohle potřeba není, bez dostatečné zásoby hrnců, nabroušených nožů a mlýnku na maso to ovšem také nepůjde.

Ochutnávání povoleno

Pradávný rituál začíná za rozbřesku s příchodem mistra řezníka, nedlouho po skolení čuníka už se jako svačinka podává první chod - pečený bůček s chlebem. Pokračuje se ovarem a křenem silným jako zvon, k obědu nesmí chybět bílá ovarová polévka s kroupami. A kdo vydrží do večeře, pochutná si na čerstvých jitrnicích, jelítkách se zelím a samozřejmě na tmavé polévce se zvučným názvem „prdelačka“. Zcela jasné vysvětlení pro tento název není, existuje hned několik variant. Pravděpodobně šlo o žertovné zkomolení výrazu trdelačka od slova trdlo nebo také trdlovat = točit se dokola. U tmavé zabijačkové polévky se totiž do základní ovarové polévky přidává krev. A aby se krev nesrazila, musí se neustále míchat dokola.

Zabijačka na svatbě

Zdeněk Srstka míval zabijačky tak rád, že si ji přál i na svatbě. "Byl to můj sen. A tak zabili čuně, udělali jitrnice, jelita, škvarky. Začínali jsme ale guláškem, dali jsme si bůček a samozřejmě pivo,“ líčil po svatbě v roce 2008.

Zabijačkové zajímavosti a tipy

• Jemnost a světlou barvu dodá jitrnicím bílé pečivo, které se do nich přidává.
• Jitrnice jsou nejtypičtější lahůdkou zabijačky. Jejich základem je maso, játra, přidat se může i kůže či slezina. Vše se řádně pomele, přidá se namočené a vyždímané bílé pečivo a samozřejmě nesmí chybět koření.
• Jelita jsou charakteristická svou tmavou barvou. To proto, že se k základu podobnému jitrnicím přidávají krev a kroupy.
• Ovar neboli tučné maso vařené v osolené vodě se nejčastěji připravuje z kolene, hlavy nebo krkovice. Podává se s křenem smíchaným s jablky a vývarem, tzv. staročeskou vejmrdou.
• O konzistenci klobás rozhoduje mletí a mělnění, chuť vychází z kvality zvoleného masa, směsi koření i způsobu uzení. Mezi nejznámější patří ostravská, velmi oblíbené jsou rovněž pikantní či vinné.
• Při výrobě domácí šunky v šunkovaru použijte nakládací sůl, která se postará o krásnou růžovou barvu a zajistí, aby šunka déle vydržela.
• Škvarky a tučné lahůdky pojídejte s křenem, který zajistí, že vám z mastného jídla nebude nevolno. Tučné vás pěkně zahřeje a obalí před chladem. Psali jsme také: Naučte se správně rozmrazit maso tak, aby neztratilo svou chuť ani kvalitu.