Květinový dárek patří o Vánocích každé ženě. Na to by pánové neměli zapomínat, ať už je to květina pro manželku, maminku, sestru, přítelkyni nebo pro někoho, ke komu se chystáme na sváteční návštěvu.

Zatímco na návštěvu se hodí přijít s řezanou květinou do vázy, v rodině se o Vánocích nadělují spíše květiny hrnkové. Zelené pokojovky ale ponechte na jinou příležitost, teď se hodí ně+co, kvete a ještě pár týnů kvést vydrží.

Vánoční hvězda se stala takřka synonymem vánočních svátků. Tako krásná tropická rostlina je v tisících kusů řízkována a vysazována ve sklenících, aby kolem vánočních svátků byly velké i malé hvězdy v dostatečném množství. Můžete koupit tradiční červenou, ale v posledních letech se objevují často i bílé nebo nažloutlé, které se budou lépe hodit k letošnímu fialovo-zelenému vánočnímu trendu. Vánoční hvězdu sice můžete uchovat i po odkvětu, pokud jste koupili dobře zakořeněnou sazenici, poroste vám keřík řadu let, bude mít ale už je drobné světle zelené listy – květ, či lépe řečeno palisty v krásných barvách okolo maličkého nenápadného květu, se v pokojových podmínkách většinou vypěstovat nepodaří.

Naopak klasické hrnkové květiny – drobnolisté azalky a bramboříky – se dají pěstovat řadu let a dočkáme se i květů, pokud dáme rostlinám správnou péči. Bramboříky mají velkou škálu barev od bílé přes odstíny růžové až po temně rudou. Potřebují hodně světla, ale v žádném případě přímé slunce. Mají raději chladnější místnost, jakmile je v pokoji víc než 20 °C, brambořík se vám nepodaří udržet při životě déle než do odkvětu. Zalévejte obden do misky, přebytečnou vodu vylijte. Po opadu listů zahrabte hlízu v květináči do záhonu a přikryjte, aby nezmrzla. Na jaře nasadí nové listy a můžete ji opět přenést do chladné světlé místnosti, kde vám koncem roku znovu pokvete.

Pokojové azalky mají drobné lístky a nádherné různě velké květy bílé, růžové, lososové, červené či fialové, dokonce i žíhané dvoubarevné. Jde o hybridy druhu označovaného jako „indická azalka“, který se u nás přes zimu nedá ponechat venku, je to tpyická pokojová kvatoucí kráska zimních měsíců. Azalku většinou kupujeme už kvetoucí, pak jí bude vyhovovat místnost s teplotou 18 – 20 °C. Keřík vydrží kvést šest až osm týdnů. Odkvetlé květy vyštipujte, aby přenechaly místo dalším rozkvétajícícm poupatům. Azalka potřebuje vlhký vzduch a dobrou zálivku. Nejlepší je postavit ji na oblázky, pod nimiž je voda, která se pomalu odpařuje na listy. Nejjednodušší zásobu vody pak rosltině dodáte, když květináč dvakrát týdně ponoříte asi na půl hodiny do vody, pak necháte okapat a zase postavíte na vlhké oblázky. Pozor – azalky nesnášejí vápno, zalévat by se mělo výhradně měkkou vodou. Dobrá ječ voda z rozpuštěného sněhu nebo dešťovka. Pokud používáte vodu z vodovou, převařte ji a přidejte do litru vody asi deset kapek octa. Na jaře odkvetlou azalku můžete přenést ven a pěkně ji vyletniot. Ještě před prvními mrazy ji pak vrátíme do domu, na místo, kde je okolo desti stupňů. Tam nasadí poupata, pak ji můžete postupně přenášet do teplejší a teplejší místnosti. Nesnáší přímé slunce, má ráda polostín až stín, a to i v létě na zahradě.