Smotejte si podzimní věnec

Než si na stůl položíme adventní věnec se svíčkami, čeká nás ještě pár týdnů. Příroda teď na podzim nabízí tolik nádherných barev, že by byl hřích si je nedonést také domů. Věncem ozdobíme vchodové dveře nebo si ho pověsíme třeba pod lustr.

Nejjednodušší základ věnce upleteme velice rychle z pár větviček. Nemusí to být jen klasické vrbové, příroda nyní nabízí opadané šlahouny psího vína, vistárie, pružné větvičky březové nebo tavolníkové. Materiálu se zkrátka najde dost na zahradě i v lese nebo na remízkách mezi poli.

Jak už se tak procházíme, nasbíráme si také barevné listy, žasludy, ořechy a oříšky, bukvice, šípky, větvičky pámelníku s bílými kuličkami, rudě a oranžově zářivých jeřabin a hlohyně, brslenu a rakytníku, mahonu s plody modrými, ptačího zobu s černými. Jen červenou cesmínu si necháme až do věnce adventního. Sehneme se i pro kousky zeleného mechu nebo stíbřitého lyšejníku.

Základ věnce můžeme udělat buď z několika stejně dlouhých šlahounů, které jednoduše spojíme do kruhu a pevně svážeme drátkem tak, že konce zůstanou volné, takže tvoří součást dekorace. Druhá cesta nám zabere o něco více času, ale také není složitá – větvičky svíjíme a proplétáme do kruhu postupně, další vždy pevně upevníme ke konci předchozí drátkem nebo jen tím, že začátek zastrčíme pod již spletené a později zamotáme do spleti tak, aby konečn¨ky nevylézaly. A věnec se nám nerozpletl.

Podzimní věnec dekorujeme hlavně přírodninami. Mezi hnědavými a načervenalými tóny krásně zazáří také třeba kvítky listopádek a chryzantém i poslední klásky pšenice, fousatého žita či rozverného ovsa, které jsme si nasbírali do vázy koncem léta. Nyní už jsou trošku zašlé a uprášené, stačí je ale opláchnout, nechat uschnout a přestříknout lakem ve spreji – zase budou vypadat pěkně.