Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Věděli jste například, že bakterie se nejraději množí v bytech, nikoli v hlídaných centrálních rozvodech dodavatele teplé vody?

Ale pojďme od začátku. Legionella není jen jedna jediná. Je to rod bakterií s více než 50 druhy. Některé druhy lze dále rozlišit na dvě i více sérologických skupin. I laika ale asi nejvíce zajímá druh Legionella pneumophila, protože může nést s sebou nepříjemné zdravotní dopady. Aby to ale nebylo jednoduché, i ona obsahuje 16 sérologických skupin. Z nich nejvíce onemocnění způsobuje L. pneumophila séroskupina 1, podskupina Pontiac.

Kde a za jakých podmínek přežívají?

Legionelly jsou vázány na vodní prostředí, ale vyskytují se i v půdě. Kolonizují člověkem vytvořené vodní systémy. Vyznačují se značnou tolerancí k teplotě. Na rozdíl od jiných běžných vodních mikroorganismů se dokážou množit až do teploty 45 °C, ale dokážou přežít i teplotu vyšší. Tato vlastnost jim umožňuje namnožit se například ve špatně konstruovaných nebo nedostatečně udržovaných rozvodech teplé vody, v teplých bazénech, chladicích věžích, fontánkách atd.

„Legionelly jsou nitrobuněční parazité améb a v jejich sporách dokážou přežít i ve velmi nepříznivých podmínkách. Žijí v biofilmu na vlhkých površích, odkud mohou být proudem vody strhávány nebo se aktivně uvolňovat do vodního sloupce. Důležitou živinou je kromě organických látek i železo,“ přibližuje nebezpečného nepřítele číhajícího na nás někdy při troše smůly ve vodovodu hygienik Matěj Čermák. Ostatně to je asi otázka, která zajímá každého. Jak se mohou tyto bakterie dostat do běžného vodovodního řadu?

Odpověď je, že teoreticky ta možnost je, ale nemohou se tam většinou namnožit kvůli nízké teplotě pitné vody v řadu a jejího velkého proudění. Kde se ale namnožit můžou, jsou špatně izolovaná místa rozvodů pitné vody v objektech. Anebo se do pitné vody také mohou dostat z kontaminovaných výtokových kohoutů a sprch v bytech. Proto by pitná voda v kohoutku měla být co nejstudenější, maximálně 20 °C.

Proč se často vyskytují třeba v nemocnicích?

Rozsáhlé rozvody teplé vody ve velkých budovách, jako jsou nemocnice, hotely apod., mohou snáze splňovat podmínky pro namnožení Legionelly.

Riziko je, když:

• Je teplota vody v rozmezí 20 – 45 °C.
• Voda stagnuje v akumulačních nádržích, v nepoužívaných (nebo málo používaných) výtokových kohoutech, popřípadě slepých ramenech rozvodů.
• Pokud je prokázaná přítomnost živin, rzi a kalu ve vodě.

Jak může dojít k nákaze a jak ji poznáme?

Lehce, vdechnutím vodního aerosolu (mikroskopických kapének) obsahujícího Legionellu. Poté už postižený jedinec může na sobě pozorovat příznaky nemoci.

Ty spočívají často v těžkém zápalu plic, horečce, bolestech hlavy, únavě, kašli, dušnosti, průjmu, nevolnosti, zvracení. Může však dojít až k poruchám vědomí skončit i úmrtím nemocného. „K nákaze jsou vnímaví lidé se silně oslabenou imunitou. Inkubační doba se uvádí v délce 2 až 14 dní. Nutno poznamenat, že k onemocnění dochází relativně vzácně. A není přenosné z člověka na člověka. Mírnější formou je pontická horečka, velmi podobná chřipce,“ vysvětlil dále hygienik.

Obrana proti nákaze?

Pokud existuje podezření na přítomnost Legionelly či se dokonce potvrdí, cesta, jak se jí vyhnout, spočívá v tom, že by se člověk neměl vystavovat vdechování kontaminovaného aerosolu. Pacienti po návratu do domácí péče mohou dočasně použít speciální filtry na výtokové kohouty, které jsou schopné Legionellu z vody odstranit.

V domech a bytech bychom měli dbát na to, aby byly vodovodní a teplovodní systémy udržované ve stavu, který neumožní rozmnožení bakterie Legionelly. I nájemníci by měli požadovat, aby teplá voda v kohoutku v jejich bytě měla alespoň 50 °C. Podle hygieniků je také dobré před použitím vodu odtočit. Doporučují pak i to, abychom nezanedbávali čištění hlavice sprchy dezinfekčním prostředkem, a po pár letech ji vždy nahrazovali za novější. To samé platí o perlátorech a sítkách na kohoutcích.

Mezi další doporučení patří odkalování akumulační nádrže. A v případě, že je rozvod teplé vody v takovém stavu, že není možné běžným způsobem dosáhnout doporučených hodnot Legionelly, je vhodné takový systém odborně dezinfikovat.

Takovou dezinfekci provádí odborná firma dávkováním schválených chemických látek do rozvodů vody. Spotřebitelé by měli být o této skutečnosti předem informováni. Každopádně - chemická dezinfekce by měla být ale až poslední možností vedoucí k eliminaci bakterií.

Trvalá dezinfekce teplé vody je jinak odůvodnitelná v nemocnicích, které mají obvykle komplikované a rozsáhlé rozvody náchylné k pomnožování Legionelly a zároveň se zde koncentruje mnoho lidí se sníženou imunitou, tudíž k bakterii a nákaze vnímavějších.

Jaké potrubí má Legionella raději a proč?

Kdo máte potrubí na vodu z mědi, může si být jistý, že tento kov bude působit pro bakterie nepřátelsky. Pokud jde ale o Legionellu, výrazný vliv na ni mít přesto nebude. Jediná cesta vedě přes zmíněný postup dezinfekce.

Pokud máte vodovodní trubky z umělé hmoty, pak vás asi nepotěší fakt, že podle hygieniků v nich je bakteriím dobře a mohou se tam šířit a množit. Proto je třeba se informovat o tom, zda máme v bytě nebo domě takové plastové rozvody, které splňují požadavky pro styk s pitnou vodou.

Bohužel, nebezpečí nečíhá jen na lidi v bytech a domech napojené na vodovodní síť. Zasažen může být jakýkoli vodní systém, včetně studny, pokud dojde k naplnění výše uvedených podmínek.

Nutno říci, že za domovní rozvody teplé, ale i pitné (studené) vody odpovídá vždy vlastník objektu. Je tedy na něm, aby o rozvody (včetně výtokových kohoutů) řádně pečoval a udržoval je ve stavu, který nepovede ke zhoršování kvality dodávané teplé i pitné (studené) vody.

Případně si na vlastní náklady ověřil, že tomu tak skutečně je.

Kdo je povinen informovat o riziku?

Informovat spotřebitele o nevyhovující kvalitě vody ze zákona musí výrobce této vody. Hygienické předpisy jako kompromis připouštějí určité množství (100 KTJ na 100 ml) Legionelly v teplé vodě bytových domů. Tato hodnota však není pro výrobce teplé vody závazná a výrobce nemá stanovenou povinnost ověřovat, zda se této hodnotě alespoň blíží.

V případě podezření, že by se Legionella mohla týkat i vás, je nutné se obracet na výrobce (distributora) vody. A chtít od něj, aby doložil, že vodu do objektů dodává v pořádku. Měl by též spotřebitele ujistit, že se voda proudící vnitřními rozvody nikde po cestě nekazí.

Hygienické stanice tyto vlastnické povinnosti nesuplují. V případě rizika je však jejich povinností o něm informovat – zvlášť, když by vlastníci domu nereagovali a možné podezření neřešili.

Pro zajímavost, v hlavním městě výskyt bakterie Legionelly monitoruje Pražská teplárenská od roku 2008. Jen v roce 2015 bylo provedeno 30 plánovaných odběrů a navíc 23 odběrů na základě oznámení hygienické stanice. Zjištěny byly 4 výskyty Legionelly. (Dále čtěte: Rekonstruujete koupelnu? S našimi tipy to zvládnete hravě).