Vyvýšené záhony vaše rostliny lépe ochrání před škůdci
Vyvýšené záhony jsou obvykle vyrobeny ze dřeva, praktické jsou ale také úzké gabiony nebo betonové prefabrikáty. Někdo staví tyto záhony i z palet. Záleží jen na vás, čemu dáte přednost.
Výhody vyvýšených záhonů
Jednou z hlavních výhod je to, že se na nich lépe pracuje. Není třeba se totiž tolik ohýbat a tím šetříte svá záda.
Jsou ideálním řešením tam, kde je nekvalitní zemina. Ve vyvýšeném záhoně si totiž můžete zeminu namíchat přesně podle toho, co v něm hodáte pěstovat.
Jsou vhodným místem pro kompostování. Jakmile kompost na nich dozraje, stane se vhodným základem pod vrstvu zeminy.
Rostliny i zeleninu ve vyvýšeném záhoně lépe ochráníte před škůdci. Do vyvýšených záhonů na pevném podkladě se neprohrabávají ani hraboši, ani krtci. Poskytují také ochranu před občůráváním psy.
Díky vrstvení různých materiálů zde dosahuje půda vyšších teplot, a tak i pěstované plodiny zde dříve dozrávají. Díky vyšší teplotě v záhoně se navíc i prodlužuje vegetační doba rostlin, což výnosy dále zvyšuje.
Ušetříte si určitou námahu s pletím - ve vyvýšeném záhonku bude totiž méně plevelů. Plevele, které se rozmnožují semeny, musíte vytrhávat, ale až na výjimky se sem nedostanou ty druhy, jež se rozšiřují oddenky.
Jak jej vytvořit?
Postavení vyvýšeného záhonu není vůbec složité. Potřebujete vlastně jen dobré místo, materiál a chuť do fyzické práce. Nejdříve je třeba si obstarat materiál na stěny. Ty bývají vytvořeny nejčastěji z prken, mohou je ale tvořit i cihly, kámen či palety. Stěny záhonu jsou většinou vysoké asi 30 – 50 cm, výška by však neměla přesáhnout 1,2 m. Tvar záhonu záleží na vás a místních podmínkách, vhodný je obdélník či malý čtverec nebo tvar do písmene U. Při stavbě vyvýšeného záhonu pamatujte hlavně na to, abyste na všechny rostliny pohodlně dosáhli. Je tomu nutné přizpůsobit šířku záhonu.
Vnitřek záhonu vyložte fólií a začněte ho plnit vrstvami. Začněte hrubým materiálem dřevnatého původu. Mohou to být větve, zbytky desek, které jste použili na rám, ale nesmějí být chemicky ošetřené. Následuje vrstva jemné dřevěné štěpky, na ni vrstvíme například čerstvý bylinný odpad ze zahrady, hnůj, nebo listí. Pak umístěte vrstvu kvalitního kompostu alespoň napůl uleželého. Na závěr ukončete vrstvení směsí uleželého kompostu promíchaného s ornicí. Každá z vrstev materiálu by měla být vysoká okolo 20 cm a závěrečná vrstva s ornicí může být ještě o něco vyšší. Obsah záhonu postupně sedá, jak organický materiál tlí, takže substrát by měl tvořit malý kopeček. I tak ale budete muset záhon průběžně doplňovat o hlínu či kompost.
Co lze ve vyvýšeném záhonu pěstovat
Pokud jste vyvýšený záhon zbudovali na podzim nebo v zimě, osázejte ho až na jaře. Hlavně v prvním roce, kdy dává rostlinám spoustu živin, ho můžeme osázet například cuketami, rajčaty, zelím nebo pórkem, neboť takováto zelenina je na živiny náročnější.
V druhém roce už lze vysazovat plodiny spíše s nízkou nebo středně vysokou potřebou živin, což jsou cibule, špenát a saláty. Ve druhém roce už bývá organická náplň vyvýšených záhonů dosti sesedlá, a tak je zapotřebí doplnit ji zeminou. Výměna celé náplně vyvýšeného záhonu je nutná po pěti letech jeho využívání.
Ve vyvýšeném záhonu však nemusíte pěstovat jen zeleninu. Pokud chcete mít záhonek čistě jen na parádu, nic vám nebrání v tom vysadit okrasné rostliny nebo nějaké bylinky.
