Jízda na koni láká hlavně malé slečny. Kdy je ideální začít?
Pobytem na koňském hřbetu se posilují svaly zad, břicha, paží, nohou i pánve. Houpání při chůzi koně zase učí děti udržovat rovnováhu. Při správném sezení během jízdy si můžete napravit i zmíněné vadné držení těla, které je způsobené třeba hrbením se u počítačů.
Kladem je samozřejmě i pobyt na čerstvém vzduchu. Imunitní systém zesílí a organismus je odolnější vůči infekcím. S pomocí hiporehabilitace, tedy interakce koně a postiženého, lze například zmírnit průběh roztroušené sklerózy, výborné jsou i výsledky u hyperaktivních dětí.
Kdy posadit dítě na koně poprvé?
Nemá smysl začínat dříve, než dítě začne samo sedět. Do té doby si maximálně můžete pořídit fotografii batolete na hřbetu poníka, samozřejmě s tím, že dítě bude jistit dospělý. Zhruba od tří let už děti na koni sedí samy. Ve většině případů se však začíná jezdit až zhruba od šesti let.
Ostražitost je na místě
Základem je zachování bezpečnosti. Kůň má svůj mozek a i to nejhodnější zvíře může kdykoli nečekaně zareagovat. Každý jezdec proto musí mít na hlavě helmu. Poníka vede vodič a zejména v začátcích je vhodné, aby dítě ještě z boku koně zajišťovala druhá osoba.
Ostražitost je na místě, protože když se koník splaší, dítěti může ublížit. I když se vám zdá, že dítě sedí v sedle pevně, nepolevujte v pozornosti, při vyběhnutí koně se většinou malý jezdec na koni neudrží.
Doba ježdění by zpočátku neměla přesáhnout 20 minut. Postupně lze zařazovat různé hiporehabilitační cviky, při nichž se protahují svaly, které jsou jízdou namáhány. Osvědčené je trhání hrušek, letadlo, čapí křídla a podrbání koníka za ušima či na ocase.
Voltiž je zpestřením výcviku
Mírně pokročilé dítě může zkusit voltiž - cvičení na koni pohybujícím se v kruhu. Kůň nemá sedlo, ale takzvaná madla, za která se dítě přidržuje. Zkušenější děti vyzkouší kolotoč nebo si za neustálého houpání kleknou a rozpaží. Malým dětem stačí, když zvládnou v kroku holubičku.
Co ježdění ještě obnáší?
Děti si upevňují vztah s koněm i tím, že se zapojují do péče o něj. Pomáhají s kydáním a krmením, i když ti nejmenší jen symbolicky. Samozřejmostí je i čištění koně před a po jízdě, hřebelcuje se jim srst a čistí kopyta, aby v nich nezůstaly kamínky. Děti se tak i přirozeně učí, jak přistupovat ke koni a zásadám bezpečnosti.
Pro jízdu na koni by dítě mělo mít úzké, těsné, kalhoty, které nepřekážejí a netlačí. Postačí pevné kamaše či legíny. Speciální jezdecké rajtky kupte, až si budete jisti, že jízda na koni nebyla pro vaše dítě jen jednorázovým povyražením.
Důležitá je i obuv. Ideální je kotníčková s hladkou podrážkou. Na straně, která přiléhá ke koni, by měla být úplně hladká. Nákup jezdeckých bot nechte na později, platí to samé, co u rajtek. Podstatné je i obutí koně, jak jsme psali zde.
Chránič páteře je nutností
Další vhodnou ochrannou pomůckou je chránič páteře, nebo jezdecká ochranná vesta, která kromě zad kryje i žebra. Pro děti se dají pořídit od asi tisíce korun. Řada stájí, které nabízejí jízdy na koni, však chrániče stejně jako helmu mají k zapůjčení.
Cena hodiny ježdění se liší podle regionu i úrovně stáje. Minimálně si připravte několik stokorun. V okolí větších měst bývají ceny většinou vyšší než na odlehlém venkově. Neplatí ale přímá úměra, podle které vyšší cena znamená i vyšší kvalitu.
Pokud trenér posadí dítě na koně bez helmy a bez jištění, je to signál, že něco není v pořádku. V tom případě se raději rychle odporoučejte. Opatrný personál také vždy dbá na to, aby se děti nemotaly před kráčejícím koněm.
Každopádně, pokud jízda na koni vaše dítě láká, dopřejte mu ji. Vždyť staré přísloví praví, že nejkrásnější pohled na svět je právě z koňského hřbetu.
