Vyznáte se v druzích kleští?
Dílna
06. října 2014 02:07
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
Základní sada kleští v praktickém pouzdru nám zpočátku postačí. Podle potřeby pak dokoupíme další / naradikucera.cz
Říká se, že správnému kutilovi stačí jen tři druhy kleští - kombinačky, štípačky a sikovky. Takovou pohádku však vyprávějí pouze ti, kteří se za kutily jenom vydávají. Ve skutečnosti budeme v domácí dílně potřebovat druhů kleští trochu víc.
Kvalitu kleští poznáme podle oceli, z níž jsou vyrobeny. Měly by být z legované chrom-vanadiové (cr-v) oceli, takže když nám náhodou spadnou na zem, určitě se z nich nic neodlomí. Také se neohýbají a vydrží požadovanou námahu. Jejich kvalitu zvyšují ještě další úpravy a vychytávky, jako jsou třeba měkčené rukojeti či protiskluzný povrch. Někteří výrobci používají pouze poniklované nebo pochromované železo. Docílí tím sice extrémně nízké ceny, ale kvalita bývá mizivá. I pro kleště tudíž platí, že je nepůjdeme koupit na tržiště.
Takzvané kombinačky se vyrábějí už jen s izolovanými rukojetěmi a je vhodné pořídit si více velikostí. Elektrikářské kleště jsou rovněž izolované, mají zašpičatěné čelisti a břit na štípání a odizolování drátu. Umožňují na drátu udělat očko. Čelním štípačkám se někdy říká tesařské a snadno se jimi také vytahují hřebíky. Štípačky stranové neboli boční slouží k všestrannému použití. Vyrábějí se v mnoha velikostech, od malých do dlaně až po velké, které se drží oběma rukama.
Sikovky, rovněž označované jako montážní stavitelné kleště, jsou k mání v různých provedeních a velikostech. Levné mívají horší mechanismus na přestavování, proto je lepší raději si připlatit. U samosvorných kleští lze nastavení zaaretovat, používají se podobně jako sikovky nebo hasák.
Kromě již jmenovaných druhů existuje i řada opravdových specialit. Do této skupiny patří nýtovací, děrovací neboli průbojníkové s pevnou nebo otočnou hlavou, konektorové neboli stripovací, které slouží ke „svlékání“ izolace z kabelů, klempířské na ohýbání plechu, seegrovky na instalaci a vyjímání kroužků a závlaček, krepovací k „nacvakávání“ různých konektorů, kleště na zaštipování dlaždic a obkladů či masivní cihlářské, používané k přenášení cihel a obrubníků. Jsou ještě další druhy kleští, které ale kutil nikdy nevyužije.
Kvalitu kleští poznáme podle oceli, z níž jsou vyrobeny. Měly by být z legované chrom-vanadiové (cr-v) oceli, takže když nám náhodou spadnou na zem, určitě se z nich nic neodlomí. Také se neohýbají a vydrží požadovanou námahu. Jejich kvalitu zvyšují ještě další úpravy a vychytávky, jako jsou třeba měkčené rukojeti či protiskluzný povrch. Někteří výrobci používají pouze poniklované nebo pochromované železo. Docílí tím sice extrémně nízké ceny, ale kvalita bývá mizivá. I pro kleště tudíž platí, že je nepůjdeme koupit na tržiště.
Takzvané kombinačky se vyrábějí už jen s izolovanými rukojetěmi a je vhodné pořídit si více velikostí. Elektrikářské kleště jsou rovněž izolované, mají zašpičatěné čelisti a břit na štípání a odizolování drátu. Umožňují na drátu udělat očko. Čelním štípačkám se někdy říká tesařské a snadno se jimi také vytahují hřebíky. Štípačky stranové neboli boční slouží k všestrannému použití. Vyrábějí se v mnoha velikostech, od malých do dlaně až po velké, které se drží oběma rukama.
Sikovky, rovněž označované jako montážní stavitelné kleště, jsou k mání v různých provedeních a velikostech. Levné mívají horší mechanismus na přestavování, proto je lepší raději si připlatit. U samosvorných kleští lze nastavení zaaretovat, používají se podobně jako sikovky nebo hasák.
Kromě již jmenovaných druhů existuje i řada opravdových specialit. Do této skupiny patří nýtovací, děrovací neboli průbojníkové s pevnou nebo otočnou hlavou, konektorové neboli stripovací, které slouží ke „svlékání“ izolace z kabelů, klempířské na ohýbání plechu, seegrovky na instalaci a vyjímání kroužků a závlaček, krepovací k „nacvakávání“ různých konektorů, kleště na zaštipování dlaždic a obkladů či masivní cihlářské, používané k přenášení cihel a obrubníků. Jsou ještě další druhy kleští, které ale kutil nikdy nevyužije.
Kam dál?
