Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Pokud s pěstováním exotického ovoce nemáte moc zkušeností, je třeba v prvé řadě zvolit takovou rostlinu, která není pěstitelsky moc náročná. Snadné pěstování a zaručenou sklizeň nabízí například mochyně peruánská, ale snadno doma vypěstujete i třeba avokádo, ananas nebo fíky.

Bez větších potíží byste měli zvládnout i pěstování granátového jablka. Naopak do pěstování citrusů by se začátečník moc pouštět neměl - pěstování citrusů patří mezi nejnáročnější. Podobné je to i s čínským liči. O tom, jak si doma vypěstovat mango z pecky, jsme psali zde.

Jak pěstovat granátovník či fíkovník

Pokud si chcete vyzkoušet pěstování exotického ovoce, ověřte si své zahradnické schopnosti třeba na nenáročném fíkovníku nebo granátovníku. Obě tyto rostliny vyžadují podobné podmínky pro pěstování.

Můžete je pěstovat ve větších květináčích v bytě, velmi jim prospívá letnění. Vyžadují však chladnější zimování kolem 15 °C a méně. Rostliny při nižších zimních teplotách jednak prodělávají období klidu a tolik se za nedostatku světla v zimě nevysilují, za druhé jsou nižší teploty důležité pro zakládání květů. Ideální na zimování je nevytápěný zasklený balkon. Při nižších teplotách v zimě omezte zálivku a substrát nechte před další zálivkou částečně proschnout. 

Fíkovník a granátovník můžete pěstovat zasazené i v nevytápěném skleníku nebo volně v půdě na zahradě na chráněném slunném místě u jižních či západních zdí domů. Snášejí mrazy kolem –10 ºC, pokud je důkladně zakryjete, přežijí i nižší teploty. Ve větších mrazech mohou mladší větve i přes zakrytí namrzat, spolehlivě však znovu obrazí.

Na zahradu vysazujte pouze větší rostliny ve stáří kolem 5 let. Fíkovník ve volné půdě může dorůst velikosti i několika metrů. U takto velkých rostlin zakrývejte na zimu pouze kořeny.

Avokádo z květináče

Avokádo se u nás již běžně pěstuje jako pokojová rostlina. Přes zimu ale musíte rostlinu nechat v místnosti, která nemá méně než 10 ºC.

Pokud se rozhodnete pěstovat avokádo, ideální doba sázení je od února do dubna. Pecku zasaďte špičkou vzhůru, ale pozor, nikoli do substrátu, ale do vody. Jak to provést, aby se semínko „neutopilo“? Pěstitelé exotických rostlin vymysleli jednoduchý způsob: ze strany do semínka zapíchněte tři párátka jako když se z kaštanů vytvářejí zvířátka a tuto trojnožku z jedné třetiny ponořte do vody. Jakmile se objeví kořeny, semínko se přesadí do směsi písku a zahradní zeminy v poměru 1:1.

Avokádo se zalévá jako běžně pěstované pokojové květiny odstátou vodou, ale jako většina z nich i avokádo potřebuje vegetační klid, proto přes zimu zálivku omezte. Na léto jej můžete dát ven, nejlépe do polostínu. Živiny doplňte přihnojením v třítýdenním intervalu speciálním hnojivem pro palmy.

Avokádo poměrně rychle roste, což může být v menším bytě problém. Po roce jej klidně na jaře seřízněte, rostlina rozvětví a zkošatí. A kdy začne sklizeň? Když se vám podaří udržet vyšší vlhkost vzduchu a avokádo přečká zimu bez zdravotních šoků, za další dva roky se nějakého plodu můžete dočkat.

Mochyně peruánská je sázka na jistotu

Snadné pěstování a zaručenou sklizeň nabízí mochyně peruánská. Stačí zakoupit několik plodů a drobná semínka vysít do substrátu. Nejvhodnější dobou pro výsev je prý v dubnu.

Se semínky nešetřete, neboť mochyně je rostlina dvoudomá a k opylení potřebuje rostlinky samčí i samičí. Při pravidelné zálivce semínka za několik týdnů vyklíčí.

Počátkem června pak sazenice přesaďte buď na záhon nebo do velkého květináče. Počítejte s tím, že mochyně doroste do výšky jednoho metru a plodit začne až na podzim, koncem října až začátkem listopadu.

Chladno rostlinám neublíží, proti velkým mrazům je ochráníte přihrnutím zeminy a pak bez potíží i přezimují. A následující rok se opět můžete těšit na sklizeň.

Nejčastější chyby při pěstování

Ať už se rozhodnete pěstovat jakékoliv exotické ovoce, je třeba se vyvarovat nejčastějších chyb. Které to jsou?

• Zimní umístění rostlin při příliš vysoké teplotě a nedostatku světla 
• Velmi suchý vzduch v místnosti 
• Přemokřená půda v nádobě 
• Zálivka příliš studenou vodou (pod +12 °C) 
• Přeschnutí půdy v květináči 
• Nedostatek živin, nebo naopak přehnojení 
• Přemnožení škůdců (puklice, sviluška) 
• Zahnívání kořenů při chronickém přemokřování 
• Teplotní šok způsobený větráním v zimě 
• Nedostatek stopových prvků, především železa, hořčíku a síry (je většinou provázen různými chlorózami listů a poruchami růstu a vývoje) 
• Neodpovídající objem pěstební nádoby 
• Rychlé střídání teplot v místnosti, zejména v zimním období