Máte na zahradě bolševník? Poradíme, jak se této nebezpečné rostliny zbavit
Bolševník velkolepý dokáže dorůst do výšky až 8,5 metru. Má tmavě zelené listy, které mohou dosáhnout průměru 3 metry, hustý dutý stonek s bílými chloupky a fialovými tečkami. Na vrcholku rostliny lze obdivovat (raději z dostatečné vzdálenosti) krásné bílé květy.
Ačkoliv je to už jen podle popisu rostlina lákavá na dotek, produkuje mízu, která obsahuje chemickou látku známou jako fotosyntetizující furanokumarin. Nic přátelského člověku v ní nehledejte. Míza způsobuje, že je bolševník velmi citlivý na světlo, které mu pomáhá růst. Dostane-li se na naši pokožku, platí to samé – rychle se šíří, způsobuje tmavé bolestivé puchýře do 48 hodin. Odnést si můžete i jizvy, které se na kůži mohou vyskytovat několik měsíců až šest let. Navíc – dostane-li se míza do očí, může způsobit trvalou slepotu.
Kde se u nás vzal?
Bolševník velkolepý pochází z oblasti centrální Asie a v současné době je v mnoha zemích severní polokoule, včetně České republiky, veden jako nebezpečný invazní druh, který je schopen ničit původní ekosystémy na daném území.
V Česku pravděpodobně nechal vysadit první bolševníky kníže Metternich. První zmínka o jejich pěstování v parku zámku Kynžvart pochází z roku 1862. Předpokládá se však, že vysazen byl patrně mnohem dříve, protože car Alexandr I. měl darovat semena bolševníku Metternichovi během Vídeňského kongresu. A ten probíhal v roce 1815. První zplanělí jedinci v okolí byli objeveni v roce 1877.
V roce 1907 byl zaznamenán jeho výskyt na severovýchodní Moravě. V roce 1950 bylo známo celkem 9 lokalit jeho výskytu ve volné přírodě. V současné době je jich známo 600 (a podle odborníků jich ve skutečnosti může být až třikrát víc).
Fatální omyl – prý nenáročná okrasná květina
Rozšíření bolševníku velkolepého (u nás se lze setkat ještě s bolševníkem obecným) zpočátku hodně napomáhal fakt, že ho lidé považovali za nenáročnou okrasnou květinu. Přišel vlastně s jakousi módní pěstitelskou a zahradnickou vlnou. Ta však začala mezi pěstiteli opadat v polovině 20. století, kdy se začaly v západní literatuře objevovat první varovné zprávy o potížích. Bohužel, i když nebezpečí bylo už zřejmé, ještě v 80. letech 20. století byl bolševník uváděn v některých zahrádkářských publikacích jako nenáročná okrasná rostlina bez jakéhokoli varování či upozornění na rizika.
Přitom je bolševník velkolepý řazen mezi vůbec nejnebezpečnější invazní druhy na českém území (platí i pro území mnoha dalších států).
Co dělat, máte-li ho na svém pozemku
Podle českých zákonů je majitel pozemku povinen zabezpečit nešíření této rostliny, což není vždy dodržováno. Kdo se do toho pustí, vzhledem k výše popsaným zdravotním rizikům je nezbytné používat při jeho likvidaci vhodný ochranný oděv. Takový, který nenasaje a nepropustí nebezpečné šťávy z rostliny, a také další ochranné pomůcky jako jsou ochranné brýle nebo obličejový štít a případně i respirátor.
Mechanické odstranění bolševníku je nutné provést pokud možno před vysemeněním rostliny (obvykle to znamená nejpozději v první půli května). Jeho účinek je omezený, neboť tahle rostlina má skutečně vysokou regenerační schopnost. Dokáže klidně znovu vyrůst z kořenů – jednotlivé rostliny je tedy potřeba celé vykopat. Pamatujte, že ven musí minimálně 10 cm hlavního kořene. A to všechno pak rozsekat na kousky a ty účinně zlikvidovat.
Co když už došlo ke kontaktu s bolševníkem?
Pokud se přece jen stane, že přijdete do styku s mízou bolševníku, okamžitě si opláchněte postižené místo studenou vodou a rychle utečte z přímého slunečního světla.
Pomoci by mělo to, že na napadenou plochu nanesete opalovací krém. Obklady napuštěné ve směsi octanu hlinitého, jež jsou k dispozici v lékárnách, poskytnou pak úlevu podrážděné pokožce. Stane-li se, že se vám míza dostane do očí, opět ihned vypláchněte vodou a nasaďte sluneční brýle. A vypravte se lékaři. Čtěte také: Existuje osm hlavních druhů zahrad. Která by se líbila vám?