Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Ač je pro člověka hlíva velkým přínosem, řadí se mezi houby dřevokazné. Ovšem pokud jde o poškození stromů, pak patří k těm méně nebezpečným. Roste na podzim a v zimě na živých i odumřelých kmenech. Pokud se vypravíte houbu sbírat, pak mějte na paměti, že je třeba sbírat pouze mladé plodnice. Staré mají tuhou dužinu a nejsou už tak chutné.

V lese nebo na zahrádce?

Hlívě se nejvíc daří na bucích, vrbách, topolech, jírovcích, lipách a dokonce i jabloni nebo ořešáku. Pokud se dáte sami do pěstování, pak je to nejideálnější na dřevěných špalcích. Jedinou podmínkou je to, že dřevo musí obsahovat dostatek vláhy. Nejlepší špalky jsou z kmenů, případně silných větví. Ty mějte v tento čas připravené například v garáži nebo sklepě, aby nevyschly. Koncem zimy můžeme začít „očkovat“. Kmeny rozřežeme na menší špalky, do kterých rukou vtíráme očkování podhoubím. Do dlaně vezmeme trochu sadby a vtlačíme do řezných ploch špalku.

Pokud jich je málo, můžeme ještě vyvrtat další otvory a i ty naočkovat. Po naočkování dáme špalky do igelitového pytle, který jsme předtím na několika místech jehlou propíchali. Zavážeme a uložíme na chladné, ideálně i temné místo s teplotou mezi 8 – 15 stupni Celsia. Takto uchováváme až do konce léta. Nejpozději začátkem září by špalky měly být obalené bílou vatou podhoubí. A to je přesně ta chvíle, kdy je můžeme vytáhnout ven. Uložíme je však do stínu na vlhčí nevětrné místo. Ideálně do cca 20 cm hlubokých jamek. Hlíva začne plodit cca koncem září či začátkem října.

Spousta cenných látek

Hlíva obsahuje spoustu cenných látek v optimálním poměru. Tedy přesně v takovém, jak to naše tělo potřebuje. Houba má navíc schopnost aktivovat buňky, které zajišťují přirozenou imunitu organismu. Obsahuje betaglukany, které jsou nejzvýznamnější složkou. Ale ukrývá v sobě i spoustu vlákniny. Díky svému složení pomáhá zvyšovat imunitu, ničí viry i bakterie, snižuje cholesterol i cukr v krvi, upravuje krevní tlak a léčí cévy. Zpomaluje proces stárnutí a pomáhá regulovat zažívání.

Ochutnejte omáčku z hlívy ústřičné

• 500 g hlívy ústřičné
• 1 velká cibule
• 2 mrkve
• 1 bobkový list
• drcený kmín
• černý pepř
• sůl
• sladká smetana
• citronová šťáva
• ½ lžíce cukru
• 2 lžíce hladké mouky
• zeleninový bujon

Cibuli a hlívu očistíme a nakrájíme na malé kousky. Na oleji podusíme cibuli. Přidáme hlívu, krátce orestujeme a podlijeme vodou, přidáme koření a na mírném ohni dusíme. Mrkev očistíme a nastrouháme na jemném struhadle, přidáme k hlívě, podlijeme vývarem z bujonu a ještě chvíli vaříme. Když hlíva změkne, zahustíme moukou se smetanou a omáčku povaříme ještě 10 minut. Závěrem dochutíme, přidáme cukr, citronovou šťávu, podle potřeby sůl a pepř.

Omáčku z hlívy ústřičné podáváme s plátkem kuřecího masa nebo s vejcem a jako příloha jsou dobré těstoviny, houskový nebo hrníčkový knedlík. Chcete-li omáčku pikatnější, přidejte do ní hodně česneku. Nejlépe vlastnoručně vypěstovaného.