Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Lovečtí psi jsou krásná plemena. Bohužel si často jejich majitelé nedělají starosti s jejich výchovou. Pokud je pes v bytě, potřebuje se při venčení hodně vyběhat. Majitelé si proto najdou první louku, kde psy pustí z vodítka. Velká chyba. Psi podléhají svému loveckému instinktu a ve vysoké trávě stále pátrají. Pokud narazí na malého zajíčka, v některých případech dokonce na srnče, přinesou ho majiteli jako kořist a jsou na to náramně hrdí. Mezi nejvíce nebezpečné lovecké psy, kteří „se chlubí“ majitelům svým úlovkem, patří např. knírači, teriéři, jezevčíci, ohaři, baseti, dogovitá plemena typu mastifa, špicové a tzv. primitivní plemena. I když se některá plemena jako lovečtí psi již příliš nevyužívají, i tak v nich mohou zůstávat lovecké instinkty.

Výchova

Pokud pouštíte svého mazlíčka na volno ve volné přírodě, musí být perfektně vycvičen, aby uposlechl na první zavolání. Nezodpovědní majitelé nechávají své psy běhat naprosto bez výchovy a až se jim ztratí v trávě, mohou volat, jak chtějí. Pes, jehož silnějším motivem je lovecký pud než výchova, se nevrátí. Majiteli tedy nezbývá, než čekat, jak to dopadne. Pokud nemáte psa vzorně vychovaného, měli byste ho mít v době mláďat stále na vodítku. Jeho lovecké pudy jsou velmi silné.

Bohužel zranění od psů nebo koček bývají velmi závažná a mládě v drtivé většině nepřežije. Stisk silných zubů loveckých psů je natolik silný, že mláďatům způsobí vnitřní zranění, na které bohužel uhyne. V převážné většině se to stává u mláďat zajíce. Malé srnče napadne jenom velký lovecký pes.

Zákon

V ČR jsou tři základní zákony omezující volný pohyb domácích zvířat

• zákon na ochranu zvířat proti týrání
• zákon o myslivosti  
• zákon o pozemních komunikacích

Bohužel na dodržování těchto zákonů se téměř nedbá a není vlastně nikoho, kdo by se o to zajímal. O loveckých psech jsme psali také zde.

Neznalost přírody

Díky neznalosti přírodních zákonů jsou však častými návštěvníky záchranných stanic sami lidé. Ti se při nálezu malého zajíčka nebo srnčete domnívají, že je osamoceno a bez jejich „pomoci“ určitě zahyne. Hluboký omyl. Mladí zajíčci vaši pomoc skutečně nepotřebují. Matky je nechávají o samotě a vracejí se k nim pouze na krmení. Mláďata jsou zvyklá vyčkat matčina příchodu v klidu, bez pohybu, bez pištění, aby na sebe neupozornila predátory. Navíc je chrání také jejich zbarvení a nelze je vypátrat ani po čichu. V lidech navíc přetrvává vědomí, že pokud se mláděte lidská ruka dotkne, samice je zavrhne, a proto zahlcují záchranné stanice „opuštěnými“ zajíčky, které našly třeba jejich děti. Ani to už v dnešní době neplatí, pokud si zaječice našla pelíšek v městském parku, který je přehlcen pachy lidí i zvířat.  Proto, když vám přinese nezraněného zajíčka dítě nebo pes, co nejrychleji ho odneste zpět na místo nálezu.

Záchranná stanice

Pokud už se vám tato nepříjemnost stane a mládě není příliš ohroženo, využijte služeb záchranných stanic, které jsou po celé republice. Tam se o zraněné zvíře postarají. Psi svým majitelům přinesou nejčastěji mláďata savců. U koček je situace mnohem horší, ty loví i ptáky. Záchranné stanice jsou však ohroženým druhem. Zejména v dnešní době koronaviru jim chybí finance a  čekají je skutečně krušné chvíle. Ale každý z nás se může zapojit, ať už finančně nebo materiálně. Jinak by se mohlo snadno stát, že už bychom zraněné zvíře neměli kam odnést.

Pokud si tedy chcete vyjít se svým psím mazlíčkem loveckého původu do přírody, nejdříve si ho pořádně vychovejte. Pomůžete už tak zkoušené přírodě a životu v ní.