Okrasná zahrada si zaslouží pozornost i v zimě
Dům
29. prosince 2014 04:01
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
I v zimě může okrasná zahrada dělat parádu. / zahradkaruvrok.cz
Někteří majitelé zahrad se možná budou divit, ale podzimem péče o zahradu, zejména o tu okrasnou, rozhodně nekončí. I když se zdá, že příroda pod sněhovou peřinou spí, potřebuje náš zájem po celý rok, tedy i v zimě.
Přitom je ale třeba vyhnout se tomu, co zahradě škodí, a oprostit se od některých vžitých mýtů. Jedním z nich je například přesvědčení, že rostliny před zimou ochráníme mulčováním.
Mulč v zimě rostlinám škodí
Mulč je v podstatě pokrytí povrchu půdy organickým materiálem. Může to být sláma, posekaná tráva, listí, kůra, rostlinný odpad, nebo z těch méně přirozených, ale vhodných materiálů to jsou nepotištěné kartónové krabice a koberce z přírodních materiálů (bez příměsí umělých vláken). Celoplošné mulčování před zimou ale rostlinám škodí – tedy v případě, že mulčem pokryjeme i rostliny samotné. Když se totiž mulč během zimy rozloží, mohou vlivem střídání teplot popraskat kořeny a rostliny uhynou.
„Pokud chcete mulčováním pomoci své zahradě lépe přečkat zimní období, pak obzvláště v případě okrasných rostlin pokryjte mulčem zeminu okolo, ne přímo místa, kde v létě rostlinky kvetou. Mulč pak stabilizuje teplotu zeminy a nebude docházet k teplotním výkyvům v půdě,“ radí zahradnice Jana Lukášová.
Nezapomeňte zalévat
V zimním období však panuje mýtus, že půda, pokrytá sněhem vláhu nepotřebuje, neboť by při zálivce voda stejně ihned zamrzla. Pravdou je, že máte-li na zahradě rostliny, které svou zelenou barvu neztrácejí ani v zimním období, měli byste jim dopřát trochu vody i za mrazivého počasí. Zalévat se má mírně vlažnou vodou, a to přes den, kdy jsou teploty o něco vyšší. To proto, aby se voda stihla vpít do zeminy a dostat se tak ke kořenům rostlin.
Není pravdou, že by okrasná zahrada v zimě měla být něčím nezajímavým či nudným. Platí to pouze pro ty, kdo pěstují výhradně teplomilné květiny a dřeviny nebo například jedno-sezónní rostliny, u nichž doba růstu nepřesáhne devět měsíců a které před zimou umírají. Jenomže v našich zeměpisných podmínkách se do takto choulostivé zahrady pouští opravdu jen málokdo – takovéto pěstitelské podmínky spíše odpovídají balkónovému pěstování.
Vděčnou zimní ozdobou jsou kultivary
„Pro potřeby okrasných zahrad jsou dnes na trhu k dostání stále zelené kultivary dřevin, květin i travních okrasných odrůd. Tyto druhy potěší vaše oko i v zimním, mrazivém čase a navíc máte jistotu, že vaše zahrada bude překypovat svěžestí a životem i když na ní bude ležet sněhová peřina,“ dělí se o svou zkušenost zahradnice.
Mezi kultivary jsou to například Alaska, rostlina se zvlněným lesklým listem, která roste poměrně pomalu. Jedná se o velmi odolný kultivar. Crassifolia má pro změnu tuhé, kopinaté, často pokroucené a zubaté listy. Ještě zubatější listy najdete u Xeroxu. Oproti tomu Hastata má listy drobnější, kopinaté a otrněné.
Celoročně velmi dekorativní olistění má známá bobkovišeň (Laurocerasus). Původem je z Malé Asie a jihovýchodní Evropy. Dobře roste na chráněných stanovištích. Potřebuje polostín a propustnou zásaditou půdu. Dobře snáší sucho, ale na zimu je třeba ji mulčovat kolem kořenů. Dá se pěstovat v zahradě i v nádobách.
Je-li řeč o rostlinách pro zimní čas, neměli bychom vynechat libavku (Gaultheria). Tento poléhavý keřík z čeledi vřesovcovitých může dobře doplnit prostory mezi keři, na mírně zastíněném místě skalky i místy nahradit trávník. Drobné stálezelené listy po celou zimu osvěžují svítivě karmínové plody. Keřík se hodí i pro pěstování v zimních nádobách spolu s vřesovci a dalšími druhy této čeledi, ale i se zakrslými jehličnany.
Přitom je ale třeba vyhnout se tomu, co zahradě škodí, a oprostit se od některých vžitých mýtů. Jedním z nich je například přesvědčení, že rostliny před zimou ochráníme mulčováním.
Mulč v zimě rostlinám škodí
Mulč je v podstatě pokrytí povrchu půdy organickým materiálem. Může to být sláma, posekaná tráva, listí, kůra, rostlinný odpad, nebo z těch méně přirozených, ale vhodných materiálů to jsou nepotištěné kartónové krabice a koberce z přírodních materiálů (bez příměsí umělých vláken). Celoplošné mulčování před zimou ale rostlinám škodí – tedy v případě, že mulčem pokryjeme i rostliny samotné. Když se totiž mulč během zimy rozloží, mohou vlivem střídání teplot popraskat kořeny a rostliny uhynou.
„Pokud chcete mulčováním pomoci své zahradě lépe přečkat zimní období, pak obzvláště v případě okrasných rostlin pokryjte mulčem zeminu okolo, ne přímo místa, kde v létě rostlinky kvetou. Mulč pak stabilizuje teplotu zeminy a nebude docházet k teplotním výkyvům v půdě,“ radí zahradnice Jana Lukášová.
Nezapomeňte zalévat
V zimním období však panuje mýtus, že půda, pokrytá sněhem vláhu nepotřebuje, neboť by při zálivce voda stejně ihned zamrzla. Pravdou je, že máte-li na zahradě rostliny, které svou zelenou barvu neztrácejí ani v zimním období, měli byste jim dopřát trochu vody i za mrazivého počasí. Zalévat se má mírně vlažnou vodou, a to přes den, kdy jsou teploty o něco vyšší. To proto, aby se voda stihla vpít do zeminy a dostat se tak ke kořenům rostlin.
Není pravdou, že by okrasná zahrada v zimě měla být něčím nezajímavým či nudným. Platí to pouze pro ty, kdo pěstují výhradně teplomilné květiny a dřeviny nebo například jedno-sezónní rostliny, u nichž doba růstu nepřesáhne devět měsíců a které před zimou umírají. Jenomže v našich zeměpisných podmínkách se do takto choulostivé zahrady pouští opravdu jen málokdo – takovéto pěstitelské podmínky spíše odpovídají balkónovému pěstování.
Vděčnou zimní ozdobou jsou kultivary
„Pro potřeby okrasných zahrad jsou dnes na trhu k dostání stále zelené kultivary dřevin, květin i travních okrasných odrůd. Tyto druhy potěší vaše oko i v zimním, mrazivém čase a navíc máte jistotu, že vaše zahrada bude překypovat svěžestí a životem i když na ní bude ležet sněhová peřina,“ dělí se o svou zkušenost zahradnice.
Mezi kultivary jsou to například Alaska, rostlina se zvlněným lesklým listem, která roste poměrně pomalu. Jedná se o velmi odolný kultivar. Crassifolia má pro změnu tuhé, kopinaté, často pokroucené a zubaté listy. Ještě zubatější listy najdete u Xeroxu. Oproti tomu Hastata má listy drobnější, kopinaté a otrněné.
Celoročně velmi dekorativní olistění má známá bobkovišeň (Laurocerasus). Původem je z Malé Asie a jihovýchodní Evropy. Dobře roste na chráněných stanovištích. Potřebuje polostín a propustnou zásaditou půdu. Dobře snáší sucho, ale na zimu je třeba ji mulčovat kolem kořenů. Dá se pěstovat v zahradě i v nádobách.
Je-li řeč o rostlinách pro zimní čas, neměli bychom vynechat libavku (Gaultheria). Tento poléhavý keřík z čeledi vřesovcovitých může dobře doplnit prostory mezi keři, na mírně zastíněném místě skalky i místy nahradit trávník. Drobné stálezelené listy po celou zimu osvěžují svítivě karmínové plody. Keřík se hodí i pro pěstování v zimních nádobách spolu s vřesovci a dalšími druhy této čeledi, ale i se zakrslými jehličnany.
Kam dál?