Víte, co je to syndrom nezdravých budov či nemocné domy?
Až 70 procent Čechů podle některých statistik dýchá škodlivý vzduch – a to nejen venku, ale často i doma. Od roku 2006 do roku 2016 podle zdravotnických statistik zemřelo 34 tisíc lidí právě kvůli znečištěnému ovzduší, další tisíce se léčily s vážnými obtížemi v nemocnicích. Všichni již víme, že vysoké koncentrace polétavého prachu, chemikálií a nečistot naše zdraví poškozují. V budovách však ostražitost ztrácíme.
Ani doma nemusí být bezpečno
Přitom i v moderních bytech a kancelářích je možné, že dýcháme škodlivý vzduch, který nám může zkrátit život o několik let. Cítíme se navíc unavení, nervózní, bez energie. Prachové mikročástečky, smog, bakterie, jedovaté chemické výpary z umělých hmot a nábytku, viry, spóry, plísně i roztoči – to vše s námi v uzavřených místnostech totiž cekem pravděpodobně může být také. A tenhle koktejl se dál koncentruje.
V chladnějších měsících, kdy se méně větrá, působí pak tyto látky na organismus po celý den, protože nejvíce škodlivin vniká do těla vdechováním přes plíce. Jen pro zajímavost: Přes tenkou plicní sliznici profiltrujeme každý z nás denně 75 tisíc litrů vzduchu!
Tichý neviditelný nepřítel
Moderní stavební materiály, utěsněná okna, běžící klimatizace, vaření na plynu, syntetické koberce, televize, umělý nábytek, monitory, kopírky a další vlivy dohromady vytvářejí uvnitř budov zdraví škodlivé prostředí. Přitom se odhaduje, že v takových budovách průměrně strávím 80 procent svého života.
Aby nebylo špatných zpráv málo, ještě k nim patří jedna. A to ta, že součástí jedovaté směsi chemikálií, statické elektřiny, mikročástic prachu a ozónu je i takzvaná iontová nerovnováha. Není sice vidět, ale časem se může projevit.
Podle doporučení Státního zdravotního ústavu by přitom ovzduší, ve kterém pobýváme, mělo obsahovat minimálně 1 250 záporných iontů na centimetr krychlový. V přírodě, v lese, v horách nebo u moře, pro srovnání, dýcháme vzduch s koncentracemi až kolem 10 tisíců vzdušných záporných iontů (aniontů). V interiérech je však jejich koncentrace velmi často blízká nule.
Co s tím? Samozřejmě netřeba propadat panice. Nyní na jaře už daleko více větráme a určitě bychom u toho měli zůstat, pokud je to jen trochu možné. Vyrovnávat bychom měli situaci i tím, že se budeme snažit být co nejvíce na zdravém vzduchu v lese, na horách a podobně. Ovšem – ani to nelze vždycky splnit. Pak je možná na čase se zamyslet nad tím, jestli by nestálo za to investovat do čističky vzduchu či ionizátoru. Na trhu jich je velké množství typů i cen, vybírat je tedy opravdu z čeho.
Syndrom nemocných budov podle Wikipedie
Syndrom nemocných budov (uvádí se pod zkratkou SBS) je kombinace onemocnění spojeného s jednotlivými místy v práci nebo v bydlišti. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v roce 1984, že 30 procent obyvatel ve vyspělých zemích trpí touto nemocí (SBS - Sick Building Syndrome). V roce 2002 už byl počet o mnoho vyšší, tehdy již WHO oznámila, že je jí postiženo až 60 procent lidí.
Příčinou nemocných budov jsou často chyby v topení, větrání a klimatizaci systémů. Jiné příčiny byly připsány nečistotě produkované z výfukových plynů z některých druhů stavebních materiálů, těkavých organických látek, plísní, nesprávné ventilaci ozónu (který je vytvářen jako vedlejší produkt některých kancelářských strojů), lehké průmyslové chemikálie, nebo nedostatečná čerstvého filtrace vzduchu.
Obyvatelé takových budov si zpočátku stěžují na různé symptomy, mezi kterými však dominuje podráždění očí, nosu, krku; neurotoxické nebo celkové zdravotní problémy, kožní onemocnění, nespecifické reakce z přecitlivělosti; špatné vnímání vůní a chutí. (Čtěte také: Dům z tradičních cihel je dobrá volba. Cihly se v létě nepřehřívají a v zimě hromadí teplo).
