Pokud si myslíte, že je vám pes věrný až za hrob, mýlíte se
Není jednoduché se dívat na svého chlupáče a uvažovat nad tím, že by mohl být schopný vás oklamat. Pochopitelně každý pejskař chce věřit tomu, že je mu jeho čtyřnohý parťák věrný až za hrob a udělal by pro něj všechno na světě. Tým vědců, který se zabývá evoluční biologií a experimentálními studiemi na univerzitě v Curychu, odhalil, že tomu tak vždycky není. Pejsci jednají především ve svém zájmu.
Vědkyně si všimla manipulativního jednání svého mazlíčka
Provést experiment ohledně věrnosti čtyřnohých parťáků napadlo vědkyni Marianne Heberlein. Jednou totiž zpozorovala, že jeden její mazlíček oklamal druhého, aby dosáhl svého. Předstíral, že vidí venku něco zajímavého, aby jiného chlupáče vylákal z pelechu a ukořistil si jeho místo. Během výzkumu vědkyně opravdu zjistila, že čtyřnozí parťáci jsou v otázce vlastního pohodlí velmi vychytralí. Přečtěte si také o tom, co všechno pejsci dokáží o lidech rozpoznat.
Jak probíhal experiment?
Vědecký tým spolu s Marianne Heberlein do experimentu zapojil 27 psů. Ke každému byli přiřazeni dva lidé. Vědci ve spolupráci s jejich páníčky pejsky vycvičili k tomu, aby dva jedince byli schopní dovést ke krabicím s jídlem. Podle čichu totiž snadno rozpoznají, jaký skrývají obsah, i když nejsou otevřené.
V jedné z nich byla klobása, ve druhé sušenka a ve třetí vůbec nic. Poté byli chlupáči opakovaně vystaveni situacím, během kterých jim jeden člověk dal vždy za odměnu pamlsek, zatímco ten druhý si ho nechával pro sebe. „Pejsci byli opravdu rychle schopní rozeznat rozdíly mezi těmito dvěma lidmi,“ říká Marianne Heberlein.
Při experimentu došlo k tomu, že pejsci člověka, který je vždy obdaroval, dovedli k jídlu. Ve většině případů si zvolili klobásu. Druhého jedince, který si nechával jídlo výhradně pro sebe, přivedli nejčastěji ke zcela prázdné krabici. Chlupáči si totiž uvědomili, že od něj nikdy nic nedostanou.
Pochopili, že zvýší svoje šance k ukořistění jídla, když je oklamou a ukáží jim falešnou krabici. Ve výsledku jim nezáleží na tom, koho obelhávají, ale zda dostanou pamlsek. „Z kognitivního hlediska použijí takovou strategii, aby z ní měli prospěch,“ vysvětluje Marianne Heberlein. Více o provedené studii si můžete přečíst zde.
