Separační úzkost u psa
Mazlíčci
07. června 2016 22:00
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
Podstata problémů vzniká špatným přístupem k psovi. / Internet
S psími miláčky nejsou jen radosti, ale mohou nastat i starosti týkající se psychiky zvířete. Nejnovějšími studiemi bylo prokázáno, že pes není řízen čistě jen pudy, ale má též emoce. Většina vnějších projevů je stále řízena pudy, ale existují i projevy chování, které jsou řízeny vyššími mozkovými pochody. Mezi vnější projevy zvířete řadíme nejen to dobré chování, ale i chování nežádoucí. Pro odstranění nežádoucího chování zvířete je velmi důležité odlišení, zda se jedná o pud, či získanou „dovednost“
Čím dál častějšími problémy bývá například likvidování zařízení bytu osamělého psa v domácnosti, nadměrné štěkání a různé hlasové projevy psa, které obtěžují okolí nebo separační úzkost. Výše zmíněné projevy mohou být následkem separační úzkosti, ale i rozmazlenosti, nevychovanosti, nebo získané dovednosti za určitým účelem. U prvních dvou projevů pomůže jen převýchova psa, u separační úzkosti nám mohou pomoci léky či preparáty na zklidnění psa. My se budeme v tomto článku věnovat těm nežádoucím projevům chování, které jsou způsobeny špatnou funkcí nervové soustavy, a to konkrétně separační úzkostí.
Separační úzkost
Separační úzkost vzniká na základě ochranného pudu – nepřiměřená obranná reakce organismu, selhávání nervové soustavy nebo přílišná reakce nervové soustavy. Není řízena vědomým myšlením psa. Nejedná se o nudění psa apod., je to patologický strach – fobie. Toto je třeba si uvědomit a oddělovat tak separační úzkost od ostatních problémových chování osamoceného psa.
Znečišťování (kálení, močení) je ve většině případech projevem i třeba malé separační úzkosti jedná-li se o znečišťování v krátké době po zanechání pejska o samotě. Při dlouhém pobytu v bytě a následném znečistění bytu se může už jednat o nudu psa a „truc“.
Projevy separační úzkosti:
nervozita, třes
rozšířené zornice oka
vyšší plynatost
neklidná chůze (chůze naprázdno)
nadměrné lízání a drbání
kálení či močení v bytě v krátké době po odchodu majitele
hlasové projevy (většinou zoufalé) – kňučení, hysterický štěkot, vytí
hysterické pobíhání psa po bytě, zahradě, kotci
snaha překonat dveře, okna, ničení těchto překážek
snaha dostat se z uzavřeného prostoru, nebo naopak zalézání do tmavých koutů
Co dělat se separační úzkostí u psa
Postupy řešení tohoto problému jsou zatím ve vývoji. Na poli výzkumu se celkem úspěšně uplatňují homeopatika na nejrůznější zklidnění nervové soustavy stejně jako běžná farmaka (Alavis relax, Selene, Adaptil). Vyvíjejí se antistresové obojky, spreje, feromony. Obecně se doporučuje psa se separační úzkostí nezavírat při odchodu do uzavřených prostor a klecí, jelikož to panickou hrůzu ještě stupňuje. Také pořízení zvířecího kamaráda obvykle nebývá řešením, protože se často stává, že pes se separační úzkostí svůj problém přenese i na nováčka. A dva problémoví hafani jsou pro většinu lidí neúnosní. Rozlišit separační úzkost a rozmazlenost psa, či naučenost dělat randál proto, že pes ví, že pak bude podrbán, není vždy jednoduché. Je dobré obrátit se na kynology, kteří s tímto mají již letité zkušenosti – behavioristy. Pomohou vám zjistit, v čem děláte chybu a jak psa naučit postupně být o samotě. Všechno chce svůj čas a trpělivost, ale každý problém má své řešení.
Čím dál častějšími problémy bývá například likvidování zařízení bytu osamělého psa v domácnosti, nadměrné štěkání a různé hlasové projevy psa, které obtěžují okolí nebo separační úzkost. Výše zmíněné projevy mohou být následkem separační úzkosti, ale i rozmazlenosti, nevychovanosti, nebo získané dovednosti za určitým účelem. U prvních dvou projevů pomůže jen převýchova psa, u separační úzkosti nám mohou pomoci léky či preparáty na zklidnění psa. My se budeme v tomto článku věnovat těm nežádoucím projevům chování, které jsou způsobeny špatnou funkcí nervové soustavy, a to konkrétně separační úzkostí.
Separační úzkost
Separační úzkost vzniká na základě ochranného pudu – nepřiměřená obranná reakce organismu, selhávání nervové soustavy nebo přílišná reakce nervové soustavy. Není řízena vědomým myšlením psa. Nejedná se o nudění psa apod., je to patologický strach – fobie. Toto je třeba si uvědomit a oddělovat tak separační úzkost od ostatních problémových chování osamoceného psa.
Znečišťování (kálení, močení) je ve většině případech projevem i třeba malé separační úzkosti jedná-li se o znečišťování v krátké době po zanechání pejska o samotě. Při dlouhém pobytu v bytě a následném znečistění bytu se může už jednat o nudu psa a „truc“.
Projevy separační úzkosti:
nervozita, třes
rozšířené zornice oka
vyšší plynatost
neklidná chůze (chůze naprázdno)
nadměrné lízání a drbání
kálení či močení v bytě v krátké době po odchodu majitele
hlasové projevy (většinou zoufalé) – kňučení, hysterický štěkot, vytí
hysterické pobíhání psa po bytě, zahradě, kotci
snaha překonat dveře, okna, ničení těchto překážek
snaha dostat se z uzavřeného prostoru, nebo naopak zalézání do tmavých koutů
Co dělat se separační úzkostí u psa
Postupy řešení tohoto problému jsou zatím ve vývoji. Na poli výzkumu se celkem úspěšně uplatňují homeopatika na nejrůznější zklidnění nervové soustavy stejně jako běžná farmaka (Alavis relax, Selene, Adaptil). Vyvíjejí se antistresové obojky, spreje, feromony. Obecně se doporučuje psa se separační úzkostí nezavírat při odchodu do uzavřených prostor a klecí, jelikož to panickou hrůzu ještě stupňuje. Také pořízení zvířecího kamaráda obvykle nebývá řešením, protože se často stává, že pes se separační úzkostí svůj problém přenese i na nováčka. A dva problémoví hafani jsou pro většinu lidí neúnosní. Rozlišit separační úzkost a rozmazlenost psa, či naučenost dělat randál proto, že pes ví, že pak bude podrbán, není vždy jednoduché. Je dobré obrátit se na kynology, kteří s tímto mají již letité zkušenosti – behavioristy. Pomohou vám zjistit, v čem děláte chybu a jak psa naučit postupně být o samotě. Všechno chce svůj čas a trpělivost, ale každý problém má své řešení.
Kam dál?