Jak pečovat o koně, především v zimních měsících
Proč se vůbec snažit, aby koni bylo i v zimě „dobře", proč se o něho starat, když je přece přírodou stvořený k pobytu v chladném prostředí? Určitě z etického hlediska; živý tvor, který nám slouží, má mít kvalitní život co nejblíže svým přirozeným potřebám. Určitě z hlediska právního; podle zákona na ochranu zvířat proti týrání totiž například nesmí majitel své zvíře chovat v nevhodných podmínkách a nesmí ho vystavovat bezdůvodně nepřiměřenému stresu biologickému, fyzikálnímu či chemickému. No a samozřejmě i z hlediska čistě zištného: kůň trpící zimou nebude pod jezdcem podávat očekávané výsledky.
Pokud je kůň stresovaný (sem patří i to, že je vystavován počasí, kterému nedokáže čelit), pak musí pracovat jeho termoregulace a spaluje energii. Pokud kůň tuto energii nedostane zpět v podobě vhodného krmení, bude hubnout. Byl-li před zimou ve více než dobré výživné kondici, pak nějaké kilo shozeného tuku neuškodí a lze mluvit o přirozeném procesu. Pokud však během zimního období zhubne o více než dva stupně ve stupnici výživného stavu, už je to na pováženou.
Jaký kůň může být venku celoročně?
Nejprve je nutné si uvědomit, jakého koně doma máte. Ne všechna plemena koní jsou vhodná a dostatečně odolná na celoroční držbu venku. Rovněž je nutné zvážit zdravotní stav koně. Nemocného a starého koně není dobré držet venku celoročně. V případě, že je váš kůň naprosto zdravý, je odolný a otužilý, můžete jej po domluvě s veterinárním lékařem začít chovat na pastvě. Za otužilé plemeno se považuje například hucul. Anglický plnokrevník by ale určitě vhodný nebyl.
Co nesmí na pastvě chybět
Důležité je koni zajistit zdroj vody. Kůň musí mít možnost se kdykoli napít čerstvé a nezávadné vody. Samozřejmě nejideálnější je, když pastvinou protéká potok s čistou vodou. V jiném případě je nutné zajistit nádobu s vodou, kterou lze pravidelně vypouštět a čistit a samozřejmě také denně dopouštět. (Jestliže se ve výběhu nachází stojatá voda, je vhodné místo oplotit a koním k němu zamezit přístup.)
Kůň by měl mít možnost úkrytu. V létě kvůli možnosti se schovat před sluncem do stínu a v zimě pak úkryt před nepřízní počasí a nízkou teplotou. Jestliže jsou ve výběhu stromy poskytující stín i potřebný úkryt, je to ideální. V případě, že na pozemku stromy nejsou, je nutné postavit dostatečně velký přístřešek.
Zima je pro koně specifickým obdobím
Zima, ať ji zvolíme za dobu odpočinku nebo ne, má z hlediska práce s koněm určitá specifika. Zmrzlý terén je tvrdý, zatěžuje klouby a obrušuje kopyta podobně jako betonová silnice. Na náledí hrozí uklouznutí, a případné natažení šlach a vazů může koně vyřadit na celou další sezónu. Při velkých mrazech počítáme s delší zahřívací fází, neboť končetiny koně jsou ztuhlé chladem; a dbáme na to, aby kůň pro přílišnou zátěž nehltal ledový vzduch; a aby zahřátý, či dokonce propocený kůň po práci neprochladl.
Je vidno, že i k dovolené je třeba přistupovat se selským rozumem a zodpovědností. Dopřejete-li svému koni přestávku, pak vězte, že vám to mnohonásobně vrátí svěžestí, nově nabytým elánem a chutí do práce i do života. Už staří Římané zjistili, že dopřejí-li svým otrokům volno, produktivita práce se celkově zvýší. U lidí i u koní to dodnes platí stejně. A odpočinek není promrhaným časem – jezdec i kůň si ho mohou naplno užívat, navzájem objevovat své dosud nepoznané kvality a prohloubit vztah mezi sebou.