Láká vás pozorování hvězd a vesmíru? Vybrat správný dalekohled není jednoduché
To ale vyžaduje trpělivost, cvik a samozřejmě také kvalitní dalekohled. Poradíme vám, na co se při jeho výběru zaměřit.
Složitý výběr
Výběr dalekohledu není jednoduchá záležitost. Před jeho zakoupením je potřeba si rozmyslet, kde budete pozorovat. Jestli doma, nebo někde na kopci. Dalekohled je totiž potřeba nejen složit (což není tak složité), ale i přepravit. Zpočátku se laici obvykle věnují hlavně pozorování Měsíce. Na to stačí levnější verze dalekohledu.
Základní typy a rady
Jednoduchý hvězdářský dalekohled pro začátečníka koupíte za přibližně 3 tisíce korun. Začátečníkovi, který nebude fotit, se doporučuje tzv. azimutální montáž (dalekohledem otáčíte nahoru a dolů). Druhým typem vhodné montáže je tzv. dobson — zejména pro pozorování ze zahrady. Tzv. paralaktickou montáž je nutné ustavit. Vhodná je pro fotografování a nezbytná je u větších dalekohledů.
Krátery na Měsíci, čtyři největší měsíce Jupiteru nebo Saturnovy prstence uvidíte už v dalekohledu s průměrem 60 mm. Pokud kupujete dalekohled pro dítě, měl by být jednoduchý a lehký. Dokoupit si můžete také filtry – například pro pozorování Slunce (uvidíte sluneční skvrny, můžete pozorovat zatmění Slunce). Před jeho použitím se dobře informujte!
Průměr dalekohledu
Hvězdářské dalekohledy se dělí podle konstrukce na čočkové (refraktory), zrcadlové (reflektory) a kombinace zrcadlo/čočka. Pro pozorování Měsíce a planet sluneční soustavy stačí dalekohledy s menším průměrem/světelností. Platí pravidlo, že čím větší je průměr objektivu, tím slabší/vzdálenější objekty můžete pozorovat. Nejdůležitějším parametrem astronomického dalekohledu totiž není zvětšení, ale průměr objektivu!
Čím větší je průměr objektivu, tím dalekohled posbírá více světla a tím více toho na noční obloze můžete vidět. Zvětšení má až druhořadý význam. Větší zvětšení se hodí například při pozorování podrobností na povrchu planet nebo Měsíce. Menší zvětšení jsou naopak vhodná pro pozorování mlhovin či galaxií. Obecně tedy platí, čím větší je průměr objektivu, tím lepší je jas a zvětšení dalekohledu.
Ohnisková vzdálenost
Zaměřte se také na ohniskovou vzdálenost objektivu, která je uvedená u každého přístroje většinou na tubusu. Na okuláru je vždy uvedena ohnisková vzdálenost okuláru, např. 1000/10 = 100x. To znamená, že při ohnisku objektivu 1000 a ohnisku okuláru 10 dosáhnete zvětšení 100x. Pokud při stejném ohnisku použijete „zoomovací“ okulár 8-24 mm, kde se lze plynule měnit ohniskovou vzdálenost, dosáhnete rozsahu zvětšení 42 až 125x více. Zvětšení můžete vypočítat, pokud podělíte ohniskovou vzdálenost objektivu ohniskovou vzdáleností aktuálního okuláru.
Velmi jednoduchá poučka (i když ne zcela přesná) je, že použitelné zvětšení se rovná dvojnásobku průměru objektivu. Máte-li dalekohled o průměru 70 mm, použitelné maximální zvětšení je 140 x, přičemž tohoto zvětšení dosáhnete výběrem okulárů. Protože ale je třeba myslet i na další technické údaje, určitě si nechejte poradit i přímo od prodejce.
