Ranná plíseň rajčat je stejně nebezpečná jako padlí. Včasná diagnóza může úrodu zachránit
Jakmile odhalíte podobně vypadající skvrny, které se vyskytují na listech, stoncích a některých (i nedozrálých) polodech, máte co do činění s plísňovým onemocněním rajčat. Plísňové choroby jedné z nejpěstovanějších plodin na našich zahradách jdou ruku v ruce s počasím a deštivé dny za sebou často nechají stopu v podobě pro rostlinu nebezpečných skvrn různých barev. Jinak řečeno: vlhko a mokro je pro rajče vždy předzvěstí problémů.
Někdy ale není potřeba s nemocí nijak náročně zápasit, pokud problém odhalíte brzy. Včasná identifikace plísňového onemocnění minimalizuje poškození, zabrání rozšíření na celou rostlinu a plody a zachrání vaši úrodu. My jsme se dnes zaměřili na tři běžné plísňové nemoci, které jsou na první pohled snadno zaměnitelné, ale důkladná kontrola vám pomůže odhalit konkrétní příčinu.
Hnědá (alternariová) skvrnitost "čerň"
Alternariová skvrnitost neboli též ranná plíseň patří mezi nejčastější choroby rajčat. Objevuje se na rajčatech napříč republikou každou sezonu a napadá listy, stonky i plody rajčat. Nejprve se objevuje v podobě malých tmavých skvrn na starších listech, které se nachází v blízkosti půdy. Postupem času se skvrny rozrůstají a začínají vytvářet terčovité prstence. Plíseň však může napadnout i stonky a postupně se rozšiřovat na celou rostlinu, dokud ji celou nezahubí. V případě, že se rozšíří až na plody, objeví se na nich kožovité léze s vyvýšenými prstenci a plod nakonec sám spadne k zemi.
S největší pravděpodobností postihne vaše rajčata v teplých, ale vlhkých deštivých dnech. V závažných případech může být plíseň zodpovědná až za úplné odlistění rostliny, což může následně způsobit spálení plodů od sluníčka. Hnědou skvrnitost způsobují houby Alternaria tomatophila či Alternaria solani. Jedná se o blízce příbuzné houby, které mají rajčatovou čerň na svědomí. Obě houby navíc mohou napadnout i brambory, papriky či lilky. Pokud se chcete o onemocnění dozvědět více, hledejte i označení Early Blight.
Pozdní plíseň
Stejně jako rannou plíseň musíte včas odhalit i plíseň pozdní. Tato choroba rajčat (ale i brambor) měla dokonce ve 40. letech 19. století na svědomí hladomor v Irsku. Jakmile plíseň napadne rostlinu, vytvoří se na listech velké hnědé skvrny, přičemž kmenové infekce mají podobu tvrdých a tmavě hnědých částí se zaoblenými hranami. Pokud houba napadne i plody, objeví se tmavě hnědé tvrdé skvrny, které následně změní konzistenci na kašovitou, což je způsobeno následnou bakteriální infekcí postižené části plodu.
Vaše rostliny nejčastěji napadne během chladného vlhkého počasí (na rozdíl od ranné plísně). Proti této plísni se můžete bránit komerčními fungicidy, ale pokud se choroba rozšíří, musíte se napadených částí rajčete zbavit, a to úplným odstraněním a zničením postižených listů. Jinak hrozí rozšíření i na ostatní rajčata, ale i další rostliny, jako například papriky či brambory.
Septoriová skvrnitost
Septoriózu způsobuje houba Septoria lycopersici, která postihuje především rajčata, ale i papriky, brambory či lilky. Poznáte ji podle drobných skvrn na spodní straně listů, a to nejprve ve spodní části rostliny. Typicky mají tmavě hnědé okraje a světle šedé či žlutohnědé středy. Někdy lze pozorovat kolem hnědých okrajů i žlutý prstenec. Charakteristické skvrny lze pozorovat i na stoncích, ale zřídkakdy na plodech. To ovšem neznamená, že nemůže plíseň ovlivnit úrodu. Napadená rostlina, která bojuje o svůj život, vás těžko zasype velkým množstvím šťavnatých plodů.
Zdroj: Autorský článek, další zdroje: thespruce.com, harvesttotable.com.
