Není dláto jako dláto, každý tvar a velikost slouží ke konkrétní práci. Jak si z nepřeberné nabídky vybrat ta správná právě do naší dílny?
Dílna
22. října 2014 10:02
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
Ideální základní sada dlát pro kutily - čtyři kusy nářadí v šířkách 6, 12, 20 a 25 milimetrů, s rukojetí z bukového dřeva / zbozi.cz
Při opracovávání dřeva se bez kvalitního dláta neobejdeme. Do kutilské dílny vystačíme se třemi až čtyřmi nástroji různých šířek, které většina výrobců nabízí v sadách. I v tomto případě bychom se měli vyhnout „výhodnému“ nákupu nekvalitních výrobků, které zpravidla bývají nakonec pouze na jedno použití.
Při opracování dřeva se používají dláta různých velikostí, ostří i tvarů. Existují dláta s rovným, kosým či profilovaným ostřím, i prohnutá a další nástroje, jako jsou poříz, hoblíky či rašple. Kutil začátečník si vystačí se základními dláty s rovným ostřím. Jsou označována dvěma čísly, přičemž první číslo vždy označuje velikost profilu (č. 1 označuje rovné dláto, č. 11 nejhlubší profil) a druhé šířku dláta v milimetrech.
Je důležité nekupovat laciná dláta, cena kvalitních nástrojů je dnes představována každopádně třímístnou cifrou. Základní orientaci nám mohou poskytnout katalogy osvědčených výrobců, do nichž můžeme nahlédnout ve specializované prodejně nebo které si vyhledáme na internetu.
Důležitý je nejen materiál vlastního kovového nástroje, ale rovněž rukojeti. V domácí dílně zpravidla dlátem odsekáváme či zarovnáváme přebytečné výstupky, což samozřejmě nezvládneme jen vlastní silou a budeme muset do rukojeti dláta klepnout kladivem. Pro takovou práci jsou tudíž nejvhodnější dláta s dřevěnou rukojetí, staženou ocelovou objímkou, protože sebekvalitnější plast takové používání dlouhodobě nevydrží.
V domácí dílně zpravidla vystačíme i se dvěma základními rovnými dláty o šířce 12 a 25 milimetrů, další dokupujeme až podle konkrétní potřeby. Ideální je ale pořídit si rovnou základní sadu čtyř kusů, v níž většinou bývají dláta o šířce 6, 12, 20 a 25 milimetrů. Ve většině případů bývají zakoupená značková dláta nabroušená, pak už si je ale budeme muset udržovat ostré sami. Práce s tupým dlátem totiž vyžaduje mnohem více síly a stopa řezu je nečistá a hrubá, s vytrhanými vlákny.
Když se nám nabroušený břit zdá být jen „unavený“, stačí jej obtáhnout na kůži. Pokud je ostří velmi poškozené, nejprve ho zbrousíme na brusce. Pak jej přebrousíme ručně na karborundovém brousku a nakonec na belgickém kameni nebo břidlici. Při závěrečném obtahování se používá nejjemnější brusný kámen, zvaný arkansas, a úplně nakonec ještě můžeme ostří přetáhnout na kůži.
Při opracování dřeva se používají dláta různých velikostí, ostří i tvarů. Existují dláta s rovným, kosým či profilovaným ostřím, i prohnutá a další nástroje, jako jsou poříz, hoblíky či rašple. Kutil začátečník si vystačí se základními dláty s rovným ostřím. Jsou označována dvěma čísly, přičemž první číslo vždy označuje velikost profilu (č. 1 označuje rovné dláto, č. 11 nejhlubší profil) a druhé šířku dláta v milimetrech.
Je důležité nekupovat laciná dláta, cena kvalitních nástrojů je dnes představována každopádně třímístnou cifrou. Základní orientaci nám mohou poskytnout katalogy osvědčených výrobců, do nichž můžeme nahlédnout ve specializované prodejně nebo které si vyhledáme na internetu.
Důležitý je nejen materiál vlastního kovového nástroje, ale rovněž rukojeti. V domácí dílně zpravidla dlátem odsekáváme či zarovnáváme přebytečné výstupky, což samozřejmě nezvládneme jen vlastní silou a budeme muset do rukojeti dláta klepnout kladivem. Pro takovou práci jsou tudíž nejvhodnější dláta s dřevěnou rukojetí, staženou ocelovou objímkou, protože sebekvalitnější plast takové používání dlouhodobě nevydrží.
V domácí dílně zpravidla vystačíme i se dvěma základními rovnými dláty o šířce 12 a 25 milimetrů, další dokupujeme až podle konkrétní potřeby. Ideální je ale pořídit si rovnou základní sadu čtyř kusů, v níž většinou bývají dláta o šířce 6, 12, 20 a 25 milimetrů. Ve většině případů bývají zakoupená značková dláta nabroušená, pak už si je ale budeme muset udržovat ostré sami. Práce s tupým dlátem totiž vyžaduje mnohem více síly a stopa řezu je nečistá a hrubá, s vytrhanými vlákny.
Když se nám nabroušený břit zdá být jen „unavený“, stačí jej obtáhnout na kůži. Pokud je ostří velmi poškozené, nejprve ho zbrousíme na brusce. Pak jej přebrousíme ručně na karborundovém brousku a nakonec na belgickém kameni nebo břidlici. Při závěrečném obtahování se používá nejjemnější brusný kámen, zvaný arkansas, a úplně nakonec ještě můžeme ostří přetáhnout na kůži.
Kam dál?
