Zatímco v obchodech září vánoční výzdoba, záhony už myslí na jaro. Jak je správně připravíme na příští sezónu a které druhy hnoje můžeme použít
Dům
27. října 2014 06:29
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
Na zelené hnojení záhonu je již pozdě, při přípravě záhonů na příští sezónu však právě nyní můžeme použít osvědčený hnůj / keliwood.cz
Úrodu ze záhonů jsme sklidili, to však neznamená, že tím naše práce na zeleninové zahrádce letos skončily. Naopak právě nyní musíme věnovat záhonům dostatečnou péči, aby se na nich sazenicím dobře dařilo i napřesrok. Na co tedy nesmíme zapomenout.
Sklizené záhony nejprve důkladně zryjeme, čímž nejen dostaneme do půdy živiny, ale také zlepšíme její strukturu, obzvlášť u jílovité půdy. Po zrytí necháme půdu asi týden uležet, potom velké hroudy rozhrabeme železnými hráběmi, aby byl záhon urovnán. Na rozhrabanou půdu rozprostřeme kompost a promícháme s vrchní vrstvou půdy.
Po sklizni záhonů je ideální použít zelené hnojení. Znamená to vysít na ně hořčici nebo řepku, kterou necháme narůst do výšky deseti centimetrů, poté ji nasekáme nadrobno a zaryjeme. Použít můžeme i posekanou trávu či zbytky zeleniny, které obsahují důležité látky, jako fosfor, draslík a dusík. Tento postup však budeme moci využít až příští rok, nyní je už na něj pozdě. Můžeme však využít oblíbený hnůj, jenž je vhodný pro všechny středně náročné a náročné druhy zeleniny, jako jsou rajčata, papriky, celer, okurky a brukvovité. Proleželý hnůj dávkujeme v množství jeden až pět kilogramů na metr čtvereční.
Ideální pro všechny typy půdy je nejhodnotnější vyzrálý hovězí hnůj. Koňský hnůj obsahuje nejvíc dusíku, takže se hodí k hnojení těžkých a studených půd. Ideální je pro pařeniště nebo jako substrát pro žampióny. Nikdy jím nehnojíme přímo záhony, ale zapracováváme ho do kompostu. Ovčí hnůj má nejvyšší záhřevnost a obsahuje méně dusíku, proto ho pro pařeniště mícháme s koňským. Velmi užitečný je králičí hnůj, vhodný k okamžitému přihnojení záhonů. Nikdy ale nepoužíváme hnůj na záhony, na nichž chceme příští rok sázet česnek nebo cibuli.
Drůbeží trus má sice vysoký obsah živin, nikdy jím ale nehnojíme přímo, protože pálí. Používá se do kompostu nebo vykvašený v tekutém stavu. Připravíme ho tak, že trus nasypeme do nádoby s vodou a necháme zhruba 14 až 20 dní kvasit. Poté husté zbytky dáme na kompost a koncentrovaný roztok naředíme. Velmi prospívá kvetoucím květinám a ovocným stromům. Močůvka, chudá na kyselinu fosforečnou, je výborná k hnojení trávníků, používá se ale na jaře, nebo až v zimě na sníh. Koncentrát ředíme vodou nejméně v poměru 1:8.
Sklizené záhony nejprve důkladně zryjeme, čímž nejen dostaneme do půdy živiny, ale také zlepšíme její strukturu, obzvlášť u jílovité půdy. Po zrytí necháme půdu asi týden uležet, potom velké hroudy rozhrabeme železnými hráběmi, aby byl záhon urovnán. Na rozhrabanou půdu rozprostřeme kompost a promícháme s vrchní vrstvou půdy.
Po sklizni záhonů je ideální použít zelené hnojení. Znamená to vysít na ně hořčici nebo řepku, kterou necháme narůst do výšky deseti centimetrů, poté ji nasekáme nadrobno a zaryjeme. Použít můžeme i posekanou trávu či zbytky zeleniny, které obsahují důležité látky, jako fosfor, draslík a dusík. Tento postup však budeme moci využít až příští rok, nyní je už na něj pozdě. Můžeme však využít oblíbený hnůj, jenž je vhodný pro všechny středně náročné a náročné druhy zeleniny, jako jsou rajčata, papriky, celer, okurky a brukvovité. Proleželý hnůj dávkujeme v množství jeden až pět kilogramů na metr čtvereční.
Ideální pro všechny typy půdy je nejhodnotnější vyzrálý hovězí hnůj. Koňský hnůj obsahuje nejvíc dusíku, takže se hodí k hnojení těžkých a studených půd. Ideální je pro pařeniště nebo jako substrát pro žampióny. Nikdy jím nehnojíme přímo záhony, ale zapracováváme ho do kompostu. Ovčí hnůj má nejvyšší záhřevnost a obsahuje méně dusíku, proto ho pro pařeniště mícháme s koňským. Velmi užitečný je králičí hnůj, vhodný k okamžitému přihnojení záhonů. Nikdy ale nepoužíváme hnůj na záhony, na nichž chceme příští rok sázet česnek nebo cibuli.
Drůbeží trus má sice vysoký obsah živin, nikdy jím ale nehnojíme přímo, protože pálí. Používá se do kompostu nebo vykvašený v tekutém stavu. Připravíme ho tak, že trus nasypeme do nádoby s vodou a necháme zhruba 14 až 20 dní kvasit. Poté husté zbytky dáme na kompost a koncentrovaný roztok naředíme. Velmi prospívá kvetoucím květinám a ovocným stromům. Močůvka, chudá na kyselinu fosforečnou, je výborná k hnojení trávníků, používá se ale na jaře, nebo až v zimě na sníh. Koncentrát ředíme vodou nejméně v poměru 1:8.
Kam dál?
