Pes v bytě. Vyberte si vhodné plemeno pro vás
Jistě, nejvhodnější pejsci do bytu jsou ti menšího vzrůstu, ale i větší pes může žít bez jakýchkoliv problémů v „kotci 3+1“. S chovem větších plemen bývají občas potíže, kterých se od malých plemen nedočkáte. Např. malá čivava vám jen těžko shodí mávnutím ocasu skleničky ze stolu. Ale i velký pes může být v bytě šťastný a prožít zde spokojený a plnohodnotný život. Vždy záleží na přístupu a odpovědnosti majitele.
Co musíte vzít v úvahu, než si pořídíte psa do bytu:
- čas
- finanční možnosti
- způsob života
- bytové podmínky
- vztah všech členů rodiny ke psovi
- délku života psa
- pečlivý výběr plemene
Společenská plemena
Dilema, zda pes do bytu patří či ne, řeší mnoho lidí. U společenských plemen malého vzrůstu jako je čivava, mops nebo čínský chocholatý pes je to jednoznačné. Jsou to plemena určená pouze pro chov v bytě (či uvnitř domu). Ne, že by tito pejsci netrávili rádi čas na zahradě, ale o celoročním venkovním pobytu (u boudy či v kotci) nemůže být řeč. Tihle pejsci mají přátelskou povahu, nejsou tak nároční na pohyb a při procházkách je zvládnou i menší děti. Mezi společenská plemena patří například bišonek, maltézák, pekingský palácový psík, francouzský buldoček atd. V dnešní době jsou velmi módní miniaturní plemena jako čivava, pražský krysařík nebo jorkšírský teriér, která mají bezesporu své výhody. Spotřeba krmiva je minimální, vejdou se i do kapsy, takže je můžeme brát na místa, kam bychom se s velkým psem nemohli vydat. Na pohyb a prostor jsou tito pejsci nenároční. S jejich malou velikostí je ale spojená určitá křehkost. A proto musíme dát pozor, abychom malému pejskovi omylem neublížili. Takové přišlápnutí packy, které čtyřicetikilový pes skoro neucítí, může u malých psů způsobit zlomeninu.
Velký pes v bytě
Samozřejmě jsou velká plemena, která se pro chov v bytě hodí více, jiná méně. Pro brazilskou filu není byt a městské prostředí zrovna ideální. Stejně tak chlupatý stokilový bernardýn není do bytu moc šťastná volba. Ale pokud se majitel skutečně “obětuje”, vydrží v bytě téměř každé plemeno. Oběť se týká času stráveného úklidem a času, který strávíme s naším psím miláčkem venku. I když čas věnovaný fyzické aktivitě a rozvíjení vzájemného vztahu při procházkách či výcviku by pro člověka neměla být oběť, ale radost. Vždyť proto si psa do bytu pořizujeme, abychom s ním trávili volný čas a byli mu přítelem. Musíme samozřejmě počítat s tím, že velký pes stojí víc peněz (více krmiva, větší obojky, víc odčervovacích prášků atd.). U dlouhosrstých chlupáčů, jako je např. bernský salašnický pes, zase musíme počítat s tím, že v zimě by jim v přetopeném bytě bylo neskutečné horko. Jsou to psi, kteří se hodí spíš pro celoroční pobyt venku na zahradě rodinného domu.
Jaké plemeno
V první řadě si musíme ujasnit, co můžeme svému budoucímu psovi nabídnout, a kolik času ze svého denního programu mu věnujeme. Přece jen je pes závazek na dalších 10 – 15 let, a tak musíme k pořízení živého tvora přistupovat zodpovědně. Při výběru budoucího psa vybírejte především podle pravděpodobné povahy, ne jen podle velikosti a vzhledu. Při výběru psa také nepodléhejte módě. Hodně bíglů, labradorů, ohařů a rhodéských ridgebacků, které si lidé koupili kvůli líbivému vzhledu, aniž by brali v potaz jejich potřeby, nežijí život, který by si zasloužili. Tito psi jsou nároční na pohyb a potřebují dlouhé procházky, aby vybili svou energii. Pokud na ně nemáme dostatek času, stávají se pak z nich nespokojení, neovladatelní psi. Nebo také psi bez zájmu a bez projevu.
Možné potíže
Pokud si chceme pořídit psa do bytu, musíme počítat s tím, že pro udržení pořádku se bude uklízet mnohem častěji. Ten, kdo si úzkostlivě potrpí na pořádek a při spatření sebemenšího chloupku či smítka hned nadskočí, ať si raději psa nepořizuje. Srst bytových psů totiž podléhá celoroční výměně. I když dvakrát ročně můžeme zaznamenat období zvýšeného línání, tak pouštět chlupy úplně nepřestane pes nikdy. V době línání je potřeba luxovat téměř denně. U dlouhosrstých plemen bude přítomnost chomáčů chlupů ještě výraznější. Hladkosrstí psi mají sice krátké chlupy, ale zase jsou jako jehličky, které se do všeho zapichují a velmi obtížně se odstraňují. Psi dlouhosrstí vyžadují samozřejmě větší péči, musíme je pravidelně vyčesávat. Existují také plemena, která nelínají (např. pudl nebo west highland white terier), u těchto psů zase budeme muset počítat s pravidelnou úpravou srsti a zastřiháváním.
Destruktivní chování
Dalším úskalím, na které bychom se měli připravit dopředu, je fakt, že pes může být ničitel, který se bude v naší nepřítomnosti bavit tím, že okouše vše možné i nemožné. Někteří psi mají destruktivní chování jen ve štěněcím období, jiné to neopustí celý život. A rozhodně se to netýká jen psů velkých, i malý jezevčík dokáže doma udělat solidní neplechu. Proto bychom v době naší nepřítomnosti měli odklidit všechny potenciálně nebezpečné předměty a nachystat psovi dostatek hraček, aby se zabavil. Pokud se pes nudí a není pořádně vyběhaný, může si přebytečnou energii vybíjet okusováním vybavení domácnosti. Jestliže však psa ráno před odchodem do práce necháme řádně vyběhat, snížíme riziko ničení věcí z nudy. Unavený pes pak většinu času prospí, protože psi dokáží bez problému spát i 17 hodin
Samota
Další návyk, který musíme u štěněte pěstovat již od mala, je příprava na náš odchod. Štěně si musí postupně zvykat, že je v bytě samo. Zpočátku to budou jen krátké chvilky, které budeme postupně prodlužovat. Pes si zvykne, že i když odcházíme, tak se vždy zase vrátíme. Postupným navykáním na samotu předejdeme případným nepříjemnostem.
Zahrada není vše
Situace, kdy pes tráví celý den volně na zahradě a majitel s ním přesto chodí na pravidelné každodenní procházky a tráví s ním čas po příchodu z práce, je ideální. Ale svět není vždy ideální a realita je mnohdy jinde. Někteří “zahradní” psi chodí na procházky jen o víkendu, když je na to víc času, a někteří bohužel ani to ne. I v dnešní době mnoho lidí razí názor: “Když je pes na zahradě, tak přece bez procházky vydrží.” Tito lidé si neuvědomují, že zahrada, ač velká, neposkytuje psovi nové podněty. Pro vyrovnanou psí povahu je důležité prožívat nové situace, seznamovat se s různými podněty. Stejně tak je důležité setkávat se s jinými psy a lidmi. Správná socializace od štěněčího věku je jedním z předpokladů bezproblémového soužití. Pes, který tráví celé dny na zahradě bez procházek a nových podnětů, může časem zakrnět.
Pes a jeho smečka
Pořízením pejska se stáváte jeho smečkou. Pokud si už psa pořídíte, tak zřejmě proto, že tím chcete získat společníka. Pes je stále s námi, může se účastnit dění v rodině. Můžeme s ním promlouvat, když jdeme kolem, pohladíme ho, pohrajeme si s ním. Stává se nedílnou součástí rodiny a má větší pocit sounáležitosti se svojí smečkou. O to je pes, který nesmí vstoupit do domu, ochuzen. Pes jako smečkové zvíře se sám na zahradě nebude cítit dobře. Ke štěstí potřebuje kontakt s lidmi. A to nemluvíme o životě v kotci nebo dokonce na řetezu u boudy.
Množství pohybu
Ke zdravému a spokojenému životu každého psa patří přiměřený pohyb a možnost pravidelného vyvenčení. Psi žijící v bytech jsou v tomto ohledu odkázáni na svého pána. On určuje, kdy se půjde ven. A proto majitelé bytových psů musí dodržovat určitá pravidla. Možnost vyvenčení musí mít pes alespoň 3x denně. Ani malému psíkovi nestačí 2x denně na chvilku vyvenčit a domů. Minimálně jedna procházka během dne by měla být delší s možností volného pohybu. Časové nároky se liší podle plemen. Jsou psi, kterým stačí denně hodina, a pak se klidně svalí na sedačku, ale jsou i tací, kteří denně vyžadují hodin pět. Psi na zahradě jsou na tom zdánilvě lépe, můžou vykonat potřebu, kdy se jim zlíbí. Ale existují i takoví psi, pro které je zahrada součástí "domu" a na vykonání potřeby chtějí jít "ven".
Úklid při venčení
Psí exkrementy představují jeden z hlavních problémů čistoty ve městě. Majiteli psa sice za jejich neodklizení hrozí pokuta, ale mnoho lidí to k úklidu stejně nepřiměje. Psí exkrementy na trávnících pak bohužel dělají špatnou vizitku i slušným pejskařům, kteří si po svém psu uklízejí. Proto s sebou vždy noste sáčky na případné hromádky, i když jdete do přírody. Nikdy nevíte, které místo si pejsek vybere jako záchod.
Psi se mají dobře tam, kde se jim lidé věnují. Je jedno, jestli je to v domku se zahradou nebo v garsonce. Jen vždy musíme dopředu pečlivě zvolit plemeno a uvážit naše časové možnosti. Pokud ale k pořízení psa přistupujeme zodpovědně, víme, co chov psa v bytě obnáší, jak mu správně uspokojit všechny potřeby, tak si psa do bytu můžeme s klidným srdcem pořídit. Trápení to nebude. Protože pes bude vždy radši v bytě s milujícím páníčkem, než sám přivázaný u boudy.
Pokud si už psa jednou pořídíte, stane se navždy vaším věrným přítelem. O věrnosti psa si více přečtěte zde.
