Masožravé rostliny potřebují hodně světla a vody, přikrmovat je nemusíte
Většina masožravých rostlin žije v přírodě na stále vlhkých a slunných místech. Pokud jim i doma zajistíme dostatek světla a stále vlhký substrát, není jejich pěstování nijak obtížné. O jiné nenáročné květině jsme psali zde. Některé masožravky jsou dokonce odolnější než běžné pokojové rostliny.
Mezi nejméně náročné druhy patří rosnatky a tučnice, a také šprlice. I podivuhodnou mucholapku podivnou, která pasti sklápí ve vteřině, je možné pěstovat poměrně snadno.
Sucho masožravé rostliny zabíjí
Jako substrát je nejvhodnější rašelina, ať už čistá nebo smíchaná s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1. Květináče by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné.
Pro jejich dobrý růst a vývoj je nezbytný dostatek světla, většina druhů snáší dobře i přímé slunce. Nedostatečným osvětlením mohou trpět hlavně v zimním období za krátkých zamračených dnů.
Hmyzí kořist je pro masožravou rostlinu jen doplňkem stravy, který podporuje vitalitu, krásu a kvetení. Rostliny vydrží i bez ní. V létě si samy chytí dostatek kořisti, někdy jim můžeme přilepšit sami. Za odpovídající množství se považuje jeden kus přiměřeně velkého hmyzu za týden.
Kořist lákají barevnými listy
Masožravé rostliny lákají kořist barevnými listy, třpytem nebo pro člověka nepostřehnutelnou vůní lepkavých kapek na listech. Hmyz se na listy přilepí, udusí se a rostlina pak zane vylučovat trávicí enzymy, které hmyz postupně rozloží a rostlina živiny vstřebá. Některou kořist, kterou jsou zejména mušky, komáři či vosy, listy zcela obtočí.
Masožravka může být ozdobou vašeho pokoje, balkónu i zahrady. Jednotlivé druhy totiž snáší poměrně široké spektrum teplot. Přes léto čerstvý vzduch a sluneční paprsky prospívají všem masožravkám. Na zimování jsou ideální zasklené balkony a zimní zahrady. Při celoročním pěstování v bytě musíme masožravkám zajistit co nejvíce světla.