Chroust obecný. Škůdce nebo také delikatesa pro gurmány
Chroust obecný je velký brouk měřící až 3 cm, létající obvykle za soumraku, kdy může svými nálety člověka obtěžovat. Vyskytuje se v Evropě a zasahuje také do mírného pásma Asie. V polovině 20. století byl kvůli používání pesticidů téměř vyhuben, ale od 80. let, kdy se omezilo používání pesticidů, se jeho stavy opět zvyšují. Dospělý chroust žije max. 2 měsíce.
Někdy si jej můžeme plést s chroustem letním, který vylétá až uprostřed léta a je mnohem menší. Stejně jako chroust obecný se dožívá pouze 2 měsíců.
Přes svou velikost je chroust pro člověka neškodný, i když vzhledem ke své neobratnosti může někdy do člověka narazit a zamotat se do vlasů. Velké škody však působí v zahradě, kde poškozuje listy, květy i letorosty řady ovocných stromů, v oblibě má hlavně peckoviny, jako například švestky. Na takových stromech může dojít až k holožíru. Chrousti však ožírají i okrasné rostliny. Na poli pak škodí jejich larvy, tlusté, bílé ponravy poškozující podzemní části rostlin.
Dospělci se vyvíjejí velmi dlouho 3-4 roky, v chladnějších podmínkách i 5 let a za tu dobu je ponrava schopna zničit spoustu rostlin. Dospělci se líhnou na podzim a přezimovávají v hrabance, kterou na jaře v dubnu opouštějí. Samice po oplodnění kladou do země vejce - toto se může opakovat i třikrát za rok.
Výskyt
Chrousti byli nebezpečnými škůdci spíše v minulosti, ale v současné době už nejsou jejich populace tak početné a škody jsou tedy menší. Český kmen chroustů má čtyřletý vývojový cyklus a k hromadnému rojení brouků dochází většinou v polovině května přestupných let.
Ochrana
Vzhledem k nevelkému výskytu chroustů se speciální ochrana neprovádí. V případě výskytu většího počtu ponrav na pozemku je možné použití insekticidů v podobě granulí.
Je zajímavé to, že dříve v době statků a hospodářství, uměli hospodáři využít každý cenný zdroj, nic nepřišlo nazmar. Ani chrousti. Sloužili hlavně jako krmivo pro domácí zvířata zejména pro slepice. Tučné ponravy v roce před rojením byly zase vítaným zpestřením jídelníčku pro domácí vepře, které lidé v minulosti vypouštěli „na pastvu“ i do lesů. Lesník tímto způsobem chránil les, hospodář si zadarmo vykrmil prase.
Gastronomie
Zní to až neuvěřitelně, ale chroust je mnohými „dobrodruhy“ považován za delikatesu v kuchyni. A nejsou to domorodci žijící v pralesích tropických zemí, ale polévku, smaženého nebo dušeného chrousta si dopřejí i našinci.
Chrousti v cukrové polevě
Chrousta zbavíme tvrdých křídel a rychle opražíme na pánvi. Po zchladnutí se brouci smíchají s cukrovou polevou. Polevu můžeme zvolit třeba i karamelovou nebo mandlovou, záleží na vaší chuti.
Chrousti na palačinku
Chrousty vaříme 10 minut v citronové šťávě s vodou. Připravíme si klasické palačinky, které vzniklou hmotou poklademe.
Francouzská chroustová polévka
Na rozpuštěném másle usmažte asi ½ kila chroustů bez křídel a nožiček, poté je zavařte do kuřecího vývaru, přidejte telecí jatýrka a podávejte k topince s pažitkou.
Česká chroustová polévka
1/4 kg chroustů (pro 6 osob) ve studené vodě vhoďte do horké vody, přidejte všechnu kořenovou zeleninu, kmín, trochu soli a nechejte v ní zapěnit jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceďte, zalijte zásmažkou a nechte ještě chvíli povařit. Nakonec do polévky rozšlehejte 2 žloutky.
Mnozí z nás se asi bez této "pochoutky" obejdou, ale jsou mezi námí tací, kteří běžně konzumují třeba smažené cvrčky nebo housenky. Inu proti gustu žádný dišputát. Dalším nepřítelem vaší zahrady je listokaz.
