Proč nejsou kočky tak věrné jako psi? Psi potřebují lásku, kočky jistoty
Rozdíl mezi kočkou a psem je patrný na první pohled. Představme si stejnou situaci, ale jednou do ní dosaďte kočku, podruhé psa. Sedíte si v křesle a pod vašimi nohami se rázem objeví váš čtyřnohý mazlíček. Pokud je jím kočka, většinou si před vás ledabyle sedne, chvíli na vás s naprostou lhostejností v očích zírá a nakonec naprosto bez zájmu o vás i vaše city odchází.
Když se ale před vámi posadí pes, má naprosto jasný záměr: zařídit, abyste ho měli rádi. Z jeho očí, postoje, mimiky a řeči jeho těla je na první pohled zřejmé, co po vás chce. Bez fyzického kontaktu, vašeho zájmu a lásky žít nedokáže. Proč ale kočky nic takového nevyžadují?
Samotáři vs. společníci
Rivalita mezi kočkami a psy je patrná už od samého začátku domestikace oblíbených chlupáčů. Jenže fakt, že oba druhy zvířat považujeme za domácí mazlíčky, z nich automaticky nedělá zvířata, která jsou stejná. Kočky mají od přírody jiné priority, které vycházejí ze stylu jejich života ve volné přírodě. Psům totiž odkázali budování silných sociálních vztahů v rámci smečky už dávno jejich předkové – vlci. Na rozdíl od nich kočky byly, jsou a vždy budou osamělým teritoriálním zvířetem, které zkrátka společníka a pravidelný sociální kontakt k životu nepotřebuje.
Pes potřebuje lásku, kočka jistotu
Rozdíl je i v tom, co potřebuje pes a kočka například při stěhování. Pes se v nejistotě obrací na majitele (vůdce smečky) a vkládá do něj veškerou svou důvěru. Potřebuje cítit, že ať jsou kdekoliv, láska mezi nimi a autorita vůdce stále platí. Nové místo někteří psi prozkoumávají v těsné blízkosti majitele. Kočky se v tomto ohledu velice liší. Kočky nepotřebují majitelovu lásku. Co ale potřebují, je cítit pocit bezpečí v daném teritoriu. Proto pokud se přestěhujete, pes se od vaší nohy nehne, ale kočku nechte raději tři týdny zavřenou doma, dokud si na nové prostředí nezvykne a nepřejdou ji choutky chtít putovat přes půl republiky a hledat původní domov.
I kočky dokážou milovat
Když se však kočky cítí v bezpečí, jejich prvotní pud a potřeba jsou uspokojeny, i ony se dokážou ke svým majitelům chovat i s úctou, láskou a záměrně si přijít pro podrbání a pomazlení. Svou lásku dokazují i prostřednictvím řeči těla, a to například zvedáním ocasu do vzpřímené polohy, třením hlavy či boků o naše dolní končetiny, vrněním či olizováním naší ruky. A jak to můžeme tvrdit? Jednoduše proto, že přesně takto projevují kočky náklonnost i k jiným kočkám.
Potřeba smečky
Kočky a psi se liší i svou potřebou trávit čas v konkrétním a neměnném společenství zvaném smečka. Tisíce let domestikace udělaly z kočky zvíře, které je ochotné vycházet s jinými příslušníky stejného druhu (či lidmi), ovšem není to jejich prvotní cíl. Geny jsou geny a ještě před 10 000 let byly kočky výhradně osamělými tvory, kteří trávili většinu života mimo smečku. Se samci se kočky stýkají především v období rozmnožování, jinak se záměrně vyhýbají. Samice se pak starají o koťata, která však po půl roce odeženou a dál žijí osamělý život. Psi naopak život ve smečce vyžadují a preferují před osamělým bytím.
Zdroj: Autorský článek, další zdroje: theguardian.com, quora.com.
