Nejnovější

Jak pečovat o vánoční hvězdu a jakým chybám se vyhnout

Každý, kdo má s drony už nějaké ty zkušenosti, obvykle nabádá k opatrnosti. Je zbytečné hned investovat horentní sumy do super moderního stroje. Je lepší nejprve sáhnout po něčem levnějším a až pokud jste si jistí, že vás létající stroj skutečně chytil za srdce, investovat do lepšího dronu.

Obecně platí, že byste se měli vždy poohlédnout po zavedené značce. Obvykle totiž nepořizujete jen samotný dron, ale i náhradní díly. Pokud si pořídíte model od výrobce, který doplňkový sortiment neprodává, může se z první havárie stát hned i ta poslední.

Možná ale hledáte nějaký jiný netradiční koníček. Neobvyklou zábavu přináší například cosplay - o této aktivitě jsme blíže psali zde.

Počet vrtulí

Jednou z věcí, kterou budete muset při nákupu jakéhokoliv dronu řešit, je počet vrtulí. Nejčastěji se setkáte se čtyřmi vrtulemi - kvadrokoptéry. Třírotorové UAV se nazývá trikoptéra, osmirotorové modely jsou oktokoptéry.

Nováčci většinou netuší, že počet vrtulek ovlivňuje i letové vlastnosti. Obecně platí, že drony s nižším počtem vrtulí jsou obratnější, vyšší počet rotorů zase zvyšuje stabilitu a odolnost na poryvy větru. Výhodou tohoto řešení je i vyšší tah, který umožňuje pod dron zavěsit i profesionální kamery. Vícerotorová konstrukce je i bezpečnější – pokud se jeden z osmi motorů porouchá, existuje vysoká šance, že s dronem stále dokážete bezpečně přistát.

Ovládání stroje

Chytrý telefon, respektive tablet, je pro ovládání dronu nutností. Jen zlomek modelů se prodává spolu s ovládacím terminálem s integrovaným displejem. Má to několik důvodů. Pro výrobce je jednodušší aktualizovat ovládací aplikaci jednotně a distribuovat ji pro Android nebo iOS, zároveň však i vy ušetříte za další displej.

Přesto je lepší, když v krabici s dronem najdete i dálkové ovládání, ke kterému se telefon připojuje. Na jednoduché drony se smartphonem vystačíte – dotyky tlačítek budete určovat směr a výšku letu, případně zapnete nahrávání. Pokročilejší drony však navigujete i z pohledu kamery. Potřebujete proto citlivější i přesnější ovládání, na což kapacitní dotykový displej nestačí.

Řešení pouhým telefonem má i další stinné stránky: palci zakrýváte obraz na displeji, chybí vám zpětná odezva (necítíte hmatem, co mačkáte) a hlavně dosah Wi-Fi nebo Bluetooth pro ovládání dronu je oproti samostatnému terminálu menší.

Ovládání terminálem často používají i profesionální natáčecí studia. Využívají zdvojeného ovládání, kdy pilot ovládá přímo pohyby dronu, zatímco druhý ovladač se stará o obsluhu kamery – její pohyb tak je nezávislý na samotném letu a ještě se kameraman může soustředit na korekce expozice, zaostřování a další efekty.

Ovládání mobilní aplikací je sice levné, ale citlivost páček na terminálu nenahradí.

Kamera

Pokud plánujete pořizovat dron pro natáčení videa z ptačí perspektivy, určitě budete věnovat pozornost i kvalitám kamery. Ve vzduchu se ale nemá její optika o co opřít, nutností pro solidní výstup je tak tříosý stabilizační gimbal – závěs, na kterém se kamera může automaticky vyvažovat nezávisle na náklonech dronu. Gimbal rovněž tlumí vibrace.

Výrobci se během vývoje dronů přikláněli ke dvěma cestám montáže kamery. První způsob spočívá ve využití samostatných, většinou outdoorových kamer. Na ně je pod dronem připravený závěs s rámečkem, do kterého se kamera zasadí. V takovém případě je třeba vyzkoušet vzájemnou kompatibilitu.

Pokročilejší modely se však začaly přiklánět k plné integraci. Z dobrých důvodů. Outdoorové kamery jsou stavěné na maximální odolnost, což však zvyšuje i jejich hmotnost, která se promítá do zkrácení doby letu.

Přímé propojení umožňuje kameru ovládat přímo z ovládací konzole – těžko byste z jednoho telefonu ovládali spoušť či zoom, zatímco druhé zařízení by se staralo o let, a ještě parazitovali jedním bezdrátovým kanálem na druhém – pokud signál z kamery přehluší ten z dronu, přijdete o obě zařízení.

Doplňkové vybavení

Dron lze pořídit do 10 tisíc, ale klidně i násobně dráž. Za cenovými rozdíly obvykle stojí jeho vybavení.

Patrně nejdůležitější je navigační výbava, která určuje polohu jak k zemi, tak k samotnému pilotovi. Automatické gyroskopy jsou schopné udržet výšku, UAV ale potřebuje i nástroje pro udržení místa v horizontální rovině, aby necestoval i bez vašeho přičinění. Proto je vysoce ceněná přítomnost GPS čipu.

Ani na něj drony nemusí spoléhat. Pomocí jsou i různé systémy založené na kamerách a sonarech, které najdou uplatnění třeba při ztrátě signálu – je dobré mít nastaveno, aby se dron vrátil na místo startu, pokud ztratí spojení.

Špičkově vybavené drony hledí vpřed a detekují překážky v cestě. Pokud např. odhalí, že by dalším letem narazil, zastaví se a vyčká dalších povelů. Další model je pro změnu schopný sklápět podvozek tak, aby nepřekážel kameře ve výhledu.

S dronem bez GPS nebo vizuálního pozičního systému je velmi obtížné vznášet se pár centimetrů nad zemí na jednom místě, kde i posun o půl metru může znamenat havárii...

6 věcí, které levné drony neumí a drahé ano

• vrátit se v nouzi na místo startu
• vznášet se na místě i ve větru
• létat déle než pět minut
• komunikovat s pilotem na kilometry
• natáčet použitelné video
• opravit porouchané součástky výměnou dílu

Na co nesmíte zapomenout

Pokud máte stanovený finanční limit, nezapomeňte do něj započítat i náklady na příslušenství. Jen se samostatným dronem si totiž nevystačíte. Závodníci mohou využívat brýle pro virtuální realitu, kameramanům se zase budou hodit různé filtry na kameru.

V každém případě ale budete potřebovat batoh. Dron i s odmontovanými rotory je poměrně velký a nelze ho transportovat volně v batohu. Dražší drony v ceně desítek tisíc korun si nadstandardní péči rozhodně zaslouží. Do příslušenství můžete zařadit i ochranné konstrukce k vrtulkám, které využijete hlavně při létání v interiérech.

Pokud hodláte využívat dron profesionálně, započítejte do celkové sumy i náklady na vyřízení „pilotní licence“. Skládá se z povolení k létání, pojištění a povolení k leteckým pracím, jejichž součet se pohybuje okolo 26 000 Kč. Bez povolení vám však hrozí vysoké pokuty či dokonce vězení.

Bez pilotního průkazu smíte létat do výšky 300 m, mimo obydlené oblasti, silnice či obecně zóny, na které jste si nevyžádali povolení majitele. Jinými slovy „bez papírů můžete létat jen na poli pár metrů nad zemí“.