Nezbavujte se popela z kamen. Rostliny po něm porostou jako divé
Je jasné, že není popel jako popel. Pokud ale disponujete kvalitním dřevěným popelem, tedy nikoliv z briket nebo uhlí, máte v rukou velmi cenné hnojivo, za které vám bude vaše zahrada hodně vděčná.
Přibližně z 5 % obsahuje organickou hmotu, převážně je v něm však zastoupen vápník, konkrétně oxid vápenatý, kterého je v popelu asi 33–35 %. Dále v něm má zastoupení draslík v podobě oxidu draselného (6–10 %), fosfor ve formě oxidu fosforečného (2–4 %) nebo hořčík, konkrétně oxid hořečnatý (4–7 %). Popel ze dřeva má silně alkalickou reakci (pH 12,5) a je zčásti rozpustný ve vodě. Není v něm však obsažen dusík. Všechny tyto látky se do dřeva dostaly z půdy v průběhu růstu stromu, proto dřevěný popel představuje skvělé organické minerální hnojivo.
Kterým druhům hnojivo z popela prospěje
Obzvláště dobře udělá hnojivo z popela plodové zelenině, cibulovinám a drobnému ovoci, jako jsou jahody, maliny či rybíz nebo angrešt. Ve větším množství přivítají popel plodiny, které milují vápník a draslík, především celer, brambory a mrkev. Výborně se hodí také k rajčatům. Skvělou službu ale udělá také mnoha okrasným rostlinám. Mimořádně vhodný je popel jako hnojivo do trávníku. Dodává mu nejen všechny potřebné látky (velmi dobře využitelný fosfor, draslík, hořčík), ale díky silně alkalické reakci mění pH půdy, a tak i zabraňuje zarůstání trávníku mechem.
Existují i rostliny, které popel nesnášejí
Dřevěný popel má velmi vysoké pH, podle druhu spáleného dřeva kolem 10 až 12. Proto jej nikdy nedávejte k rostlinám, které pro svůj růst potřebují kyselou půdu. Tedy například k azalkám, rododendronům, hortenziím, magnoliím, borůvkám, vřesům či vřesovcům. Vápník obsažený v popelu, který se podílí na vysoké zásaditosti směsi, by těmto rostlinám mohl uškodit.
Jak hnojivo připravit
Popelem lze rostlinám přilepšit různými způsoby. Například jej lze jen tak rozhodit na zrytou půdu. Toto lze provést na podzim i nyní v zimě. Vždy je však třeba vědět, že je tak nutné učinit nejpozději dva týdny před setím nebo sázením. Co se týká množství, dávka by neměla být větší než 50 g na m2. Na jaře potom popel mělce zapravte do půdy.
Můžete popel dát i rovnou k rostlinám, a to v dávce asi půl až dva kilogramy na 10 m2. Aby se vám množství lépe odhadovalo, pamatujte si, že do10l kbelíku se vejde přibližně 5 kg popela.
Popel je částečně rozpustný ve vodě, takže není problém si připravit i tekuté hnojivo. Asi 0,5 kg popela smíchejte s litrem vody. Směs vám postačí na záhon o velikosti asi 5 m2.
Máte-li na zahradě kompost, můžete dát popel i tam. A není třeba se toho bát, klidně na kompost vysypejte 5 kg popela na metr krychlový.
Speciální popelové hnojivo na rajčata
Jestliže rádi pěstujete rajčata, může se vám hodit následující tip na speciální hnojivo, díky kterému budou vaše rajčata naprosto výstavní. Stačí do desetilitrové konve nalít vodu a přimíchat do ní sklenici dřevěného popela, kostku kvasnic a vmíchat deset lžic jedlé sody. Tímto hnojivem pak svá rajčata zalévejte jednou týdně, ke každé sazenici nalijte ideálně tak 0,5 l tekutiny.
Preventivní postřik proti mšicím a housenkám
Popel můžete využít také proti škůdcům. Sice je přímo nezahubí, ale na rostlině vytvoří postřik prostředí, kterému se mšice i housenky raději vyhnou. Smíchejte 100 g popela v 10 l vody a směsí pak rostliny, které potřebujete ochránit, postříkejte. Skvěle postřik funguje na ovocné dřeviny, ale také zelí a další košťáloviny. Ve vysokých dávkách (1 kilogram popela na čtvereční metr) vám pak pomůže i v boji proti drátovcům.
Zdroj: zahrada-centrum.cz, chalupari-zahradkari, theguardian.com, oregonlive.com.