Pěstování masožravých rostlin
V první řadě bychom si měli položit otázku, zda jsou pro nás masožravé rostliny vhodné a jestli jim můžeme dopřát takové podmínky, aby dobře prosperovaly. Hodně druhů masožravek je snáze pěstovatelná a při splnění základních podmínek se jim bude dařit u mnoha pěstitelů.
Výběr druhů
Pokud s masožravkami začínáme a nemáme s nimi žádné zkušenosti, je dobré nejprve si obstarat lehce pěstovatelné druhy. Tyto druhy dobře tolerují pěstitelské přehmaty a jejich ztráta nás nebude tolik bolet jako v případě náročných a dražších druhů.
Mezi lehce pěstovatelné druhy patří některé rosnatky (Drosera capensis, D. capillaris, D. aliciae, D. dielsiana), tučnice (Pinguicula agnata, P. esseriana, P. moctezumae, P. moranensis) a jejich kříženci (P. ‚Aphrodite’, P. ‚Sethos’, P. ‚Weser’). Dále některé druhy špirlic (Sarracenia alata, S. purpurea) a bublinatek (Utricularia livida, U. sandersonii, U. subulata). Atraktivní jsou pro začínající pěstitele také láčkovky (Nepenthes alata, N. gracilis) a jejich kříženci a také mucholapka Dionaea muscipula.
Lepkavé listy lákají a nepustí
Tento líbezně vyhlížející smrtící nástroj má například rosnatka (Drosera) a tučnice (Pinguicula). Kořist lákají barevnými listy (většinou načervenalými) nebo třpytem a vůní (pro člověka nepostřehnutelnou) lepkavých kapek na listech, které připomínají rosu. Od kapek lepu je odvozeno i jméno rostlin – rosnatky. Kapky jsou vylučovány tentakulemi – žláznatými výrůstky.
Hmyz se na listy přilepí, udusí se, protože mu kapky ucpou dýchací otvory na povrchu těla, a rostlina začne vylučovat trávicí enzymy, které lapený hmyz postupně rozloží. Rostlina pak živiny vstřebá a stráví.
U některých druhů se mohou během několika desítek minut kolem kořisti obtočit též okraje listů či celé listy. Kořistí je převážně drobný a středně velký hmyz (mušky, komáři, vosy apod.).
Pěstování aneb umístění
Nejvýhodnější je pěstovat masožravé rostliny v temperovaném skleníku, který vyhrazen pro masožravky má jen málokdo. Masožravky se dají s úspěchem pěstovat na okenních parapetech, vitrínách a akváriích. V letním období lze taktéž vhodné druhy letnit ve venkovních podmínkách (balkon). Určité druhy masožravých rostlin pak lze bez větších potíží mít přes celý rok venku např. v rašeliništi.
Obecně lze říci, že je vhodný dostatek rozptýleného světla nebo polostín. Nutno je však dávat pozor na přehřívání rostlin, většinou v létě, kdy mohou v uzavřených prostorách teploty rychle růst při slunečním záření. Jednotlivé druhy masožravek však potřebují rozdílné podmínky, které je nutno pro zdárný růst dodržovat.
Substrát
Obecně se dá říci, že masožravé rostliny preferují kyselý substrát. Základem je tedy vláknitá rašelina hojně dostupná v různých typech obchodů. Je třeba ale dávat pozor při výběru rašeliny, protože ne každá je kvalitní. Mnoho rašelinových substrátů je obsahuje buď příliš mnoho drobných anebo hrubých částic. Některé rašeliny mají také větší tendenci po kratší době hnít. Je však třeba s tímto experimentovat.
Pro masožravky připravujeme substrát z již výše zmíněné rašeliny a většinou křemičitého písku v poměru asi 2 : 1. Tento substrát vyhovuje mnoha druhům, ovšem je třeba opět dbát na různá specifika jednotlivých rodů a druhů. S křemičitým pískem se může do substrátu přidat také perlit, který substrát provzdušní. Např. pro mexické tučnice lze substrát velmi odlehčit větším množstvím perlitu.
Nádoby
Většinou používáme plastové květináče různých rozměrů dle velikosti rostliny. Květináče volíme spíše objemnější z důvodu větší chemické stálosti. Je výhodnější mítkvětináče hranaté, protože ty jsou více skladnější než kulaté. Ovšem záleží na umístění, kde je chcete mít. Efektivnější dojem budou plnit určitě více kulaté.
Hliněné květináče se pro masožravé rostliny používají jen zřídka, protože ze svého povrchu rychle odpařují vodu. Této vlastnosti se ale využívá například u potřeby většího ochlazování (rosnolist, heliamfory).
Teplota a vlhkost
Tolerance teplot masožravých rostlin záleží na jednotlivých rodech a druzích. Běžně pěstované rostliny však vyžadují přes léto běžné pokojové teploty okolo 25 °C. Krátkodobě větší teploty masožravky snesou, ovšem omezují při nich většinou svůj růst. Je vhodné přes zimu teplotu snížit na asi 15 °C. Přes zimu rostliny nepotřebují se snížením teploty tolik světelné intenzity, a tak je lze zimovat např. na chodbách, u chladnějších oken apod.
