Nejdůležitější charakteristikou kočičího steliva nejspíš je, zda tvoří hrudky nebo ne. První skupina steliv většinou obsahuje látku zvanou bentonit, který absorbuje moč a vytvoří hrudku. Tu stačí sebrat společně s výkaly a zbytek steliva zůstane nedotčený. Problémem může být, že kousky steliva mohou na kočkách ulpívat, zvláště pokud mají delší srst.

V případě druhé skupiny se moč nechá prostě uschnout, zatímco aditiva, jako třeba jedlá soda nebo dřevěné uhlí, pohlcují její zápach. Některá steliva jsou ze silikagelu. Ten absorbuje moč rychleji než bentonit. Voda se pomalu vypaří a ostatní látky zůstanou v něm.

Záleží na každém, zda upřednostňuje hrudkující stelivo, které se nemusí měnit celé, ale stačí jej dosypat, nebo to, které nevytváří hrudky. Druhá skupina bývá dražší, ale zase ji stačí vyměnit jen jednou za čas.

V úvahu musíme vzít také prašnost steliva. Některé kočky na tento druh prachu mohou být dokonce alergické. Co se týče zápachu, lepší jsou steliva, která zápach absorbují, než ta, která jej pouze zakrývají.

Nesmíme zapomínat, že kočky mají svoje vlastní preference. Proto při výběru steliva musíme brát ohled také na to, zda bude vyhovovat naší kočce. Preference mohou souviset s citlivostí tlapek nebo návyků, které si kočky vytvořily už jako koťata. Každého, kdo zná kočičí povahu, by asi příliš nepřekvapilo, že kočky mohou některé stelivo upřednostňovat pouze z momentálního vrtochu.