Pěstování ve vodě: Rajčata a chutné saláty vypěstujete i na parapetu
Hydroponie, jak už ostatně název této metody napovídá, je založena na pěstování ve vodním prostředí. Navíc nejde o žádnou novinku. Základy hydroponie už se objevily dokonce i ve starém Egyptě a jiných dávných kulturách.
Hydroponie má celou řadu výhod. Jednak můžete rostliny pěstovat bez zeminy, což ocení zejména alergici a astmatici, kteří se vyhnou kontaktu se sporami plísní, ale především docílíte rychlejšího zakořeňování rostlin, vyšší vzdušné vlhkosti v místnosti nebo větší odolnosti rostlin vůči parazitům a chorobám. „Obecně lze říci, že hydroponicky lze pěstovat všechny rostliny. Ne všechny hydroponické systémy jsou vhodné pro všechny rostliny, a to například kvůli jejich velikosti, hmotnosti plodů a podobně. Důležité je proto vybrat pro pěstovanou plodinu adekvátní systém,“ sdělil Tomáš Nágl z online zahradnictví.
Salát, rajčata i okurky
Hydroponicky si tak můžete vypěstovat třeba váš oblíbený salát, rajčata či okurky. Neznamená to však, že byste rostliny strčili do skleněné láhve s vodou, a tím vaše péče skončila. Naopak. Nejprve si musíte pořídit vhodný substrát, do něhož rostlinu zasadíte. Ten rostlinu drží, pomáhá udržovat vlhkost a především zajišťuje kořenům vzduch. Jako substrát můžete použít keramzit či umělé kamenivo.
Vodu je třeba prokysličovat
Dáváte-li přednost přírodnějším materiálům, můžete použít kokosovou drť, konopné vlákno nebo rašelinu. Pěstovat můžete rostlinu přímo v živném roztoku, bez substrátu, je však potřeba dostatečně prokysličovat vodu, aby měly kořeny přístup ke vzduchu. Tento způsob je tak vhodnější pro saláty či bylinky, které poměrně rychle rostou a nevyžadují příliš velkou péči. Rajčata či okurky je potřeba nechat napřed zvyknout na změnu a až pak začít s přidáváním tabletových nebo tekutých hnojiv. Připravenost rostliny se pozná podle toho, že se na koříncích objevují bílé špičky. To je známka toho, že roste. „Zásadní je však kontrola a preciznost, protože při pěstování hydroponicky se chyby, které provede pěstitel, projeví dříve než v půdě,“ podotkl Tomáš Nágl.
Nakrmte své rostliny
Největší alchymie totiž tkví ve správném podání potřebných živin, jelikož ty jim voda neposkytne. Voda musí být v první řadě odstátá, aby byla bez chlóru. Následně je potřeba přidat takový živný roztok i pH, aby to vyhovovalo konkrétní rostlině. K tomuto účelu je naprosto ideální použít tzv. „žížalí čaj“, který se připravuje ve vermikompostéru.
Během pěstování je také potřeba kontrolovat a upravovat kyselost prostředí, vodivost, teplotu a okysličení živného roztoku. „Pokud dopřejete rostlině optimální, a hlavně stabilní podmínky, tak vypěstujete kvalitnější rostliny i plody za kratší čas než při konvenčním způsobu pěstování,“ poznamenal Tomáš Nágl. Živný roztok by měl mít ideálně teplotu mezi 16 a 20 °C, ale nikdy ne přes 25 °C. Co se týká pH roztoku, ten by měl být v rozmezí hodnot 5,5 až 6,5. Důležité je i měření EC čili elektrické vodivosti, která určuje, zda a jak dobře zeleň vstřebává živiny z roztoku. Měření EC se provádí speciálním nástrojem, který je často také v kombinaci s měřičem pH.
Posviťte si na ně
Podstatné je myslet ještě na to, aby rostliny měly dostatek přirozeného světla, ideální je tedy parapet. V případě rajčat, okurek či jiných plodících druhů je potřeba myslet ještě na opylování. Pokud tyto rostliny pěstujete v uzavřeném prostředí, je nutné je uměle opylovat, ideálně malým štětečkem. Jinak se chutných plodů nedočkáte.
Zdroj: Autorský článek
