Co nasypat ptáčkům do krmítek? Nevhodnou stravou můžete opeřencům i ublížit!
Mazlíčci
29. října 2016 11:08
/
Marie Popelková
📷
1 fotografie v galerii
Krmení ptáčků má svá jasná pravidla, nevhodnými potravinami je totiž můžeme i zabít! / Internet
Mnozí lidé si s nástupem zimy instalují na okno, balkon nebo zahradu krmítko a snaží se malým ptáčkům přilepšit. Ještě než tato situace nastane byste ale měli vědět, že do krmítka rozhodně nepatří cokoliv! Nevhodné krmení může ptákům narušit třeba funkci ledvin nebo jater a mohou za to zaplatit i životem!
Zima je za dveřmi a je tak nejvyšší čas si připomenout, jakým způsobem krmit ptáčky ve volné přírodě. O samotném krmení se vedou letité spory. Někteří odborníci tvrdí, že umělé dokrmování je nevhodné, protože zvířata se pak prý odnaučí se o sebe postarat sama. Jiní zase zastávají názor, že když se to s přikrmováním nepřehání a dodržují se správné zásady, opeřencům to nijak neuškodí.
V první řadě v krmítku nesmí být potraviny zkažené, plesnivé či nahnilé. Nepatří tam ani drobky z pečiva (ptáčkům totiž nedělá dobře sůl ani droždí v nich obsažených), slané tyčinky, těstoviny, salámy, rýže nebo přepálený či žluklý tuk. Také se vyhněte zkrmování margarínů. To vše může zapříčinit i úhyn malých opeřenců!
Určitě bychom se měli vyhnout chlebu a jiným kynutým výrobkům. Tato potrava způsobuje ptákům velké zažívací obtíže a v zimě je pro každé volně žijící nemocné zvíře mnohem obtížnější přežít než na jaře či v létě. Použít můžeme maximálně ne slanou housku, kterou nastrouháme.
Z našich kuchyňských stolů a talířů si ptáčci pochutnají například na vařených bramborách či zbytcích masa, nepohrdnou ani jablky, pokud nebyla chemicky ošetřena. Ptákům pak do krmítka nasypejte například slunečnici, proso, oves, pšenici nebo mák. Již hotové ptačí směsi určené pro zimní příkrm pořídíte v supermarketech či chovatelských potřebách. Také můžete zavěsit v blízkosti budky lůj, který přiláká především sýkorky a ostatní hmyzožravé ptáky. Ale pozor! Lojem nekrmte při teplotách nižších než -10 °C. Ptáci jsou prokřehlí a lůj se srazí a ztuhne ve střevech. Vhodné jsou i ovesné vločky, strouhaná mrkev nebo tvaroh. V přírodě pak můžeme nasbírat různé plody a bobule: jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků a podobně. Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.
Tak jako u lidí i u ptáčků platí, že každý si rád smlsne na něčem jiném. Sýkorky či brhlíci si kromě slunečnicových semínek, máku a loje pochutnají například na drcených ořechách, kosi či červenky si pošmáknou na bobulích jeřábu, ptačím zobu, hruškách a jablkách. Pěnkavám se zase nejvíce zavděčíte slunečnicovými semínky. Vrány a havrani vám budou vděčni za rozkrájená jablka.
A kdy podle ornitologů začít s krmením? Krmítka můžeme plnit už začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.
V první řadě v krmítku nesmí být potraviny zkažené, plesnivé či nahnilé. Nepatří tam ani drobky z pečiva (ptáčkům totiž nedělá dobře sůl ani droždí v nich obsažených), slané tyčinky, těstoviny, salámy, rýže nebo přepálený či žluklý tuk. Také se vyhněte zkrmování margarínů. To vše může zapříčinit i úhyn malých opeřenců!
Určitě bychom se měli vyhnout chlebu a jiným kynutým výrobkům. Tato potrava způsobuje ptákům velké zažívací obtíže a v zimě je pro každé volně žijící nemocné zvíře mnohem obtížnější přežít než na jaře či v létě. Použít můžeme maximálně ne slanou housku, kterou nastrouháme.
Z našich kuchyňských stolů a talířů si ptáčci pochutnají například na vařených bramborách či zbytcích masa, nepohrdnou ani jablky, pokud nebyla chemicky ošetřena. Ptákům pak do krmítka nasypejte například slunečnici, proso, oves, pšenici nebo mák. Již hotové ptačí směsi určené pro zimní příkrm pořídíte v supermarketech či chovatelských potřebách. Také můžete zavěsit v blízkosti budky lůj, který přiláká především sýkorky a ostatní hmyzožravé ptáky. Ale pozor! Lojem nekrmte při teplotách nižších než -10 °C. Ptáci jsou prokřehlí a lůj se srazí a ztuhne ve střevech. Vhodné jsou i ovesné vločky, strouhaná mrkev nebo tvaroh. V přírodě pak můžeme nasbírat různé plody a bobule: jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků a podobně. Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.
Tak jako u lidí i u ptáčků platí, že každý si rád smlsne na něčem jiném. Sýkorky či brhlíci si kromě slunečnicových semínek, máku a loje pochutnají například na drcených ořechách, kosi či červenky si pošmáknou na bobulích jeřábu, ptačím zobu, hruškách a jablkách. Pěnkavám se zase nejvíce zavděčíte slunečnicovými semínky. Vrány a havrani vám budou vděčni za rozkrájená jablka.
A kdy podle ornitologů začít s krmením? Krmítka můžeme plnit už začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.
Kam dál?
