Ptačí chřipka, jak ji poznat a vyvarovat se jí
Ptačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A.
Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti, jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání), v průběhu jednoho až dvou dnů masivně hynou.
Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji však u vodních. K přenosu dochází zejména pozřením krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. U volně žijících ptáků jsou úhyny naopak vzácné, jsou však k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavními přenašeči nákaz. Vakcinace proti nákaze se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se likviduje.
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.
Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
- ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem;
- v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky;
- krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem;
- pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci;
- pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci;
- venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany);
- pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce;
- zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků;
- oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři;
- nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.
Zatím stále platí, že virus H5N1 se přenáší pouze při těsném kontaktu s infikovanými ptáky, nejčastěji s postiženou drůbeží. Síla, se kterou tento virus zasažený organizmus zachvátí, však vzbuzuje respekt.
Mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
