Lukostřelba se vrací mezi oblíbené sporty. Znáte všechny její podoby?
Lukostřelba neboli střelba z luku je staletí známé umění. Dnes již ale luk a šípy neslouží k zajištění obživy tak, jak je používali pravěcí a středověcí lovci. Luky také dávno nepatří mezi zbraně, které rozhodují války.
Dnes můžeme zručné lukostřelce ve zbroji obdivovat v historických filmech, nebo si lukostřelbu můžeme zkusit sami. V současnosti se jedná především o sportovní disciplínu, která se například v asijském státu Bhútán stala národním sportem. Druhů lukostřelby je ale mnohem více.
Zábavná lukostřelba je vhodným sportem pro celou rodinu. Pomáhá odstraňovat generační zábrany a je kultivovanou příjemně náročnou pohybovou činností. V dnešní hektické době naplněné shonem a stresem dodá člověku nejen vnitřní klid a pohodu, ale rovněž vylepší fyzickou kondici.
Rehabilitační lukostřelba se již dlouho s úspěchem používá jako vhodný doplněk při poúrazových nápravných cvičeních v rehabilitačních ústavech. Vznikly dokonce sportovní kluby tělesně postižených sportovců, kteří mají úspěchy na mistrovstvích světa i na olympijských hrách pro hendikepované.
Sportovní lukostřelba je olympijským sportem a tedy uznávanou a ve své vrcholné podobě náročnou sportovní disciplínou. Luky, které dnes používají olympionici, snad už ani vzdáleně nepřipomínají zbraně středověkých válečníků. Moderní luky jsou z duralu, karbonu či plastu, ze stejných materiálů bývají také šípy. Luky jsou vybavené i poměrně sofistikovanými mířidly - optikou či vodováhou.
Populární je i lovecká lukostřelba. Lov živých zvířat v České republice povolený není. Loveckou lukostřelbou se tak myslí pomyslný lov, tedy střelba na figuríny zvěře. Lukostřelec zde navazuje na tradiční pocity člověka lovce a vzhledem k přírodnímu prostředí a volnější atmosféře závodů se dobře baví a relaxuje. Opět je to druh lukostřelby, který bude bavit i vaše děti.
Existují i další druhy lukostřelby. Terénní lukostřelba se koná na několikakilometrovém soutěžním okruhu se známými i neznámými vzdálenostmi k jednotlivým terčům. Jsou rozmístěny po okruhu tak, aby se co nejlépe využilo přírodních rozmanitostí terénu a optického klamu.
K nejmladším disciplínám patří lukostřelecký biatlon. Lukostřelba na lyžích ovšem klade hodně vysoké nároky na dobrou fyzickou trénovanost. Soutěže se konají na čtyřkilometrovém okruhu, závodníci jej běží s lukem na zádech několikrát a v každém kole odstřílí sadu šípů na vzdálenost 18 metrů.
Specifickou disciplínou je pak dálková lukostřelba neboli lukostřelecké lety. Několik sad šípů se střílí jedním směrem do dálky a započítává se nejdelší vzdálenost dopadu šípu od střelnice. Podobná je vlajková lukostřelba, kde se jako cíl používá výrazný trojúhelníkový prapor.
Odvážlivci mohou zkusit i extrémní lukostřelbu, která se provozuje třeba při raftingu, skutečným lovem především americké a africké zvěře anebo z klusem, cvalem či tryskem se pohybujícího koně. Pokud vás lukostřelba nezaujala a raději dáte přednost něčemu klidnějšímu, zkuste si zahrát třeba frisbee.
