Ovoce, zeleninu či bylinky, které chceme uchovat na řadu měsíců, je nutné před každým skladováním pořádně omýt a nakrájet na menší kousky. Důkladné přípravě se rozhodně nevyhneme. Bez diskuse se také rozloučíme se všemi plody, které jsou přezrálé, červivé nebo jakkoliv napadené. Teprve nyní se můžeme rozhodnout, zda pro skladování využijeme mrazák nebo spíž. Roli hrají možnosti, ale také čas a chuť do další práce, případně zájem o to, kolik živin v domácích zásobách vlastně zůstane.

Mražení potravin

Začněme tím, co je pohodlnější a k čemu se řada žen uchyluje nejčastěji – tedy zamražováním potravin. Bezpochyby se jedná o daleko rychlejší způsob skladování zásob než zavařování. Stačí si pořídit uzavíratelné sáčky nebo krabičky, úrodu do nich naskladát a vložit do mrazáku tak, aby se tam toho vlezlo co nejvíc. A je hotovo.

Naše babičky mrazáky neměly, proto sušily nebo zavařovaly. Dnes jsou často v domácnosti mrazáky dva – právě kvůli oblibě tvořit si zásoby. Kdo má tu možnost, může veškerou úrodu uskladnit právě tímto způsobem. Ale je třeba počítat s tím, že by měla být spotřebována do jednoho roku, jinak ztrácejí potraviny výrazně na kvalitě.

Vitaminům svědčí nižší teploty

Už po prvním půlroce se podle odborníků sníží v zamražené zelenině či ovoci o 40 procent obsah vitaminu C. Mražením přijdeme také z jedné pětiny o vitamin B1, nepatrně i o vitamin B6, a to v případě, že mrazák funguje na minus 18 °C. Jestliže je teplota mnohem nižší, například kolem – 30 °C, o zmíněné vitaminy nepřijdeme.

Zavařování úrody

Uchování potravin pomocí tepla funguje už od dob, kdy ještě nikdo slovo mrazák ani neznal. Nutno říct, že je na rozdíl od mražení daleko pracnější. Předchází mu chystání sklenin, samotný proces sterilizace a někdy i následné obavy, zda nepovolilo víčko a zavařenina se nezkazí. V tomto ohledu je tedy skóre pro zavařování a mražení 0:1.

Vyrovnává se však trvanlivostí. Zatímco mražené zásoby je nutné spotřebovat maximálně do roka, raději ale daleko dřív, dobrá zavařenina se dá jíst i po mnohem delší době a přesto si na ní pochutnáme. Specifickou chuť jednotlivých nálevů navíc nahradí krabička s mraženými plody jen těžko. Jednodušší než v horké vodě je zavařování v troubě, psali jsme zde.

Minerály zůstanou, o vitamin C přijdeme

Horší je to ovšem s vitaminy a enzymy. Sterilizací jich celkově přijdeme o víc, než kdybychom úrodu zamrazili. Nejhorší dopad má zavařování na vitamin C, kterému navíc nesvědčí zásadité prostředí. Kyselý nálev nám jej pomáhá uchovat spíš. Nejodolnější je naopak vitamin A, při konzervaci se jej vytratí maximálně deset procent. Navzdory tomu mají zavařené potraviny řadu cenných látek a minerály si zachovají kompletně všechny.