Než rostlinám dopřejete hnojivo, musíte vědět, jaké použít. Jinak jim můžete ublížit
Hnojiva jsou většinou směsi látek na vyživení a zlepšení růstu rostlin. Aplikují se do půdy, odkud se kořenovým systémem dostávají až do těla rostliny. Alternativu představuje takzvané hnojení na list. Hnojiva často obsahují prvky, jako jsou dusík, hořčík, draslík, fosfor, síra, vápník a v malém množství také stopové prvky, k nimž patří molybden, chrom a železo.
Bez znalosti nehnojte
Každá rostlina má jiné požadavky na obsah i poměr jednotlivých prvků. Její potřeby se mění také v průběhu roku. To, co rostlině vyhovuje na jaře, jí může na podzim uškodit. Některá hnojiva jsou vícesložková neboli komplexní, což znamená, že obsahují více důležitých prvků najednou. Naopak jednosložková hnojiva mají pouze jeden prvek.
Typy hnojiv
V obchodech seženete hned několik typů hnojiv. Liší se podle toho, jakým rostlinám jsou určena.
- Trávník - očekává se od něj, že poroste dlouhá léta v jedné půdě. Ovšem zásoby živin v půdě jsou omezené, a proto je potřeba rostlinám dodávat výživu uměle pomocí hnojiv. Pokud tráva nezíská z půdy dostatek živin, stébla začínají slábnout, v trávníku se objevují mechy, nežádoucí plevel a trávník žloutne.
- Pokojové rostliny - můžete je vyživit univerzálním hnojivem. Tím podpoříte celkový růst. Pokud však chcete od konkrétní rostliny, aby vykvetla nebo pustila nové šlahouny, zaměřte se na specializovaná hnojiva, která jsou přizpůsobená potřebám jednotlivých druhů.
- Balkonové a venkovní rostliny - nemusíte je přihnojovat hned po vysazení, ale až za několik týdnů. Na počátku jejich potřeby pokryjí živiny obsažené v substrátu. Pak je můžete přihnojovat přibližně každých 10 dní tekutými hnojivy v zálivce, anebo do květináče vložit tyčinky či tablety, které se postarají o výživu rostliny během celé sezony. Na začátku vegetačního období potřebují kvetoucí rostliny vyšší obsah dusíku na podporu tvorby zelené hmoty, a když nasazují květ, dusík je upozaděn a zvyšuje se spotřeba draslíku a fosforu.
- Okrasné rostliny - pro okrasné rostliny na zahradě je vhodné použít pomalu rozpustná hnojiva, která odolají i vydatnějším zálivkám či dešťům a neodplaví se. Rostliny okrasné listem potřebují vyšší dávky dusíku, výkon kvetoucích rostlin podpoříte spíše draslíkem.
- Plodící rostliny - u rostlin, jako jsou ovocné stromy, keře, ale i jahodníky či borůvčí, vám vhodné hnojivo podpoří růst, bohaté nasazení plodů i jejich odolnost.
Jak hnojiva používat
Aby to s hnojivy nebylo tak snadné, je třeba ještě vědět, jak který typ hnojiva používat.
Univerzální hnojiva - označují se zkratkou NPK, protože obsahují dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Tato trojice prvků tvoří základ výživy pro většinu rostlin. Dá se tedy použít jak na pokojové rostliny, tak na okrasné dřeviny. Ale vždy platí, že specializované hnojivo pro konkrétní druh či typ rostlin nabízí vyváženější výživu.
Trávníková hnojiva - dělí se na jarní, která se používají od března do srpna, a na podzimní, jimiž by se měl trávník pohnojit před zimou. Na jaře tráva potřebuje hnojivo s obsahem dusíku, které podporuje růst zelené nadzemní části rostlin. Na podzim prospívá travinám hnojivo s draslíkem.
Stimulátory - zrychlují růst rostliny, ale existují i regulátory, které vývoj rostliny zpomalují. Stimulátory obsahují fytohormony, jež se v rostlinách přirozeně vyskytují a podporují růst. Regulátory se skládají z umělých látek blokujících funkci nebo přenos fytohormonů v rostlině.
Ochrana rostlin proti plevelu a škůdcům - některá hnojiva mohou být víceúčelová a kromě výživy pro žádoucí druh rostlin jsou obohacena o herbicidy na likvidaci plevele a o látky, které odpuzují škůdce, například krtky.
Ovocné dřeviny - ovocné stromy je třeba podpořit pomocí organických a minerálních hnojiv především na jaře. Hnojicí sezonu je dobré zahájit organickým hnojivem s dusíkem, později pak použít minerální s fosfáty a hořčíkem. Tato kombinace podporuje růst plodů i pevnost slupky.
Zelenina - na záhonu vám vyroste i bez přihnojování. Pokud ji ale podpoříte hnojivem s obsahem dusíku, zlepšíte její růst. Ale nepřehánějte to, jinak budete mít velkou úrodu nevalné chuti. Některé druhy zeleniny sice rychle vyrostou, ale kumulují v sobě dusičnany, které snižují jejich kvalitu. Pozor si dejte také na univerzální směsi hnojiv NPK. Ta jsou vhodná takřka na vše kromě zeleniny, která je citlivá na chlor. Ideální volbou jsou hnojiva určená přímo na zeleninu.
Tekutá, pevná, prášková či krystalická
Hnojiva si také můžete pořídit v různých formách.
- Tekutá hnojiva - hodí se především pro rostliny pěstované v květináčích a truhlících. Jejich aplikace je velice jednoduchá. Doporučené množství rozpustíte ve vodě na zálivku. Rostliny tekutá hnojiva dobře přijímají, ale na druhou stranu je jejich účinek poměrně krátkodobý.
- Pevná hnojiva - obvykle jsou ve formě tyčinek, kapslí, tablet či granulí. Účinkují dlouhodobě a zásobují rostliny živinami postupně. Aby však docházelo k jejich uvolňování, musí být teploty vyšší než 16 °C a také je potřeba rostlinu pravidelně zavlažovat.
- Prášková hnojiva - lze je zapracovat do zeminy nebo jimi poprášit hnojenou plochu.
- Krystalická hnojiva - rozpouštějí se ve vodě a pak se jimi zalévá půda. Nevýhodou tohoto typu je, že půdu prosoluje minerálními solemi a degraduje ji.
Doba účinnosti
Hnojiva se dělí také podle doby účinnosti na dlouhodobá a krátkodobá. Dlouhodobě působící hnojiva zásobují rostliny živinami až 5 měsíců. Většinou se jedná o pevná hnojiva, která se pomalu rozpouštějí. Vedle toho tekutá, krátkodobá hnojiva vydrží jen několik dní či týdnů. O tom, jak si vyrobit hnojivo doma, jsme psali zde.
Složení
Na trhu jsou k dostání hnojiva syntetická, bio, organická, minerální i organicko-minerální. Každý typ má trochu jiné složení.
- Syntetická hnojiva - obsahují živiny v koncentrované podobě s vyrovnaným poměrem jednotlivých složek. Snadno se aplikují, a některé dokonce obsahují i organickou hmotu, která zlepšuje půdní strukturu. Při dlouhodobém používání půdu ale vyčerpávají.
- Bio hnojiva - skládají se ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství, kde se nepoužívají herbicidy, pesticidy ani jiné syntetické látky. Jsou 100% přírodní a skládají se z živočišných a rostlinných složek, mezi něž patří třeba kakaové slupky, melasa či kostní moučka. Výhodou je, že se tato hnojiva dají nasypat rovnou mezi rostliny, aniž by je spálila. Živiny se začnou uvolňovat do půdy přibližně po týdnu a fungují až 3 měsíce. Bio hnojiva můžete bez obav použít i v přírodní zahradě.
- Organická hnojiva - mohou být přírodní hnojiva, ale i uměle vyrobená. Vyživují rostliny a zároveň zlepšují celkovou úrodnost půdy tím, že podporují tvorbu humusu. Mezi přírodní organická hnojiva se řadí například hnůj, zelené hnojení, kompost a fermentované rostlinné výluhy.
- Minerální hnojiva - jsou anorganická a skládají se ze solí, jako jsou draslík, vápník, fosfát, sulfát, chlorid. Mohou být přírodního původu (dolomitský vápenec) nebo uměle vytvořená. Při vyživování rostlin minerální hnojiva rychle účinkují, ale nezvyšují dlouhodobou úrodnost půdy, a navíc mohou bránit v práci užitečným mikroorganismům.
- Organicko-minrální hnojiva - kombinují v sobě dva výše zmíněné typy tak, aby se potlačily negativní vlastnosti a maximálně využily ty pozitivní. Organické složky podporují tvorbu humusu v půdě a zvyšují její úrodnost. Minerální složky zase rychle a efektivně rostliny vyživí.