Jestřabina je sice divoká, ale vyplatí se ji pěstovat
Jestřabina lékařská (Galega officinalis) by neměla chybět u žádného bylinkáře. Dokáže totiž snižovat hodnotu krevního cukru a léčit různé zdravotní potíže. Nať z jestřabiny působí potopudně, podporuje tvorbu mateřského mléka, pomáhá při dětských horečnatých onemocněních a léčí pokožku. Samotná rostlinka je navíc velmi dekorativní, zejména díky svým hroznatým květům a ozdobným listům. Patří tedy i do okrasných zahrad, avšak spíše do „neuspořádaných“ částí.
Jestřabina jako rozcuchaná krasavice
Mnohdy se zahrádkáři snaží zasadit si pod okna různé exotické rostliny a zapomínají na ty léčivé. Přitom i zdraví prospěšné rostliny mohou vypadat úchvatně. Patří mezi ně i jestřabina. Tato vytrvalá bylina dorůstá do výšky 40 - 110 cm. Kvete fialovomodrými nebo bílými květy, které jsou seskupeny do hroznatý soukvětí v průběhu července a srpna. Po odkvětu květů se na rostlině vytváří lusky. Na zahrádce dává největší výnos nati druhým a třetím rokem. Poté je třeba jestřabinu rázně usměrnit, protože má tendenci zabydlet se v celé zahradě.
Pěstování
Jestřabina lékařská, lidově zvaná kozí routa či polní štědřenec, patří do čeledi luštinatých. Pochází z jižní Evropy a západní Asie, proto má ráda teplo a slunce. Jestřabina se pěstuje v několika odrůdách, které se liší zejména barvou květů (purpurové, bílé, fialové, růžové, krémové). Pěstuje se poměrně snadno. Vzhledem k poněkud neuspořádanému růstu se hodí spíše do přírodních částí zahrady. Množí se dělením trsů na podzim. Sázet ji můžete na podzim i na jaře, ale je třeba ji zpočátku chránit před přílišným chladem. Semínka se vysévají do vlhké hlinito-jílovité půdy obohacené humusem, vápníkem a dusíkem. Pro správný růst potřebuje teplé a slunečné místo i dostatek vláhy, protože miluje deštivé počasí. Při dobrých podmínkách roste velmi rychle, ale nesnáší prudké změny během svého růstu, jako střídání tepla a zimy v důsledku čehož rostlinka řídne.
Sběr plodů
Nať a semena jestřabiny se sbírají několikrát za rok. Nedřevnaté vrcholky rostlinky by se měly ořezávat během horkého odpoledne v délce zhruba 15cm. Následně se natě nechají uschnout ve snopech ve větraných prostorech. Semena jestřabiny musejí být úplně zralá, což bývá na konci srpna. Pokud plody nesezobají ptáci, mohou se sbírat i na podzim.
Léčivé vlastnosti
Jestřabina dokáže příznivě ovlivňovat látkovou výměnu, zvyšovat činnost mléčných žláz, má močopudné a potopudné účinky. Používá se jako významná léčivka při horečnatých dětských nemocech, vyrážkách i při epilepsii. Blahodárně působí na činnost tlustého střeva. Obsahuje látku galegin, což je přírodní inzulín. Proto se používá i při léčbě diabetu. Celkově podporuje metabolismus v organismu a posiluje jeho imunitní systém. Mast z jestřabiny léčí i mokrý ekzém. Jestřabina obsahuje také třísloviny, hořčiny, sapomíny a další aktivní látky.
Pro milovníky čaje
Jestliže k vašim koníčkům patří příprava lahodného čaje, pak můžete vyzkoušet i jestřabinu – čerstvou nebo sušenou. Připravuje se podobně, jako i jiné bylinky – do hrnku vroucí vody dejte 2 kávové lžičky jestřabinové natě a 10 minut louhujte. Nať jestřabiny můžete kombinovat s fenyklem, s listem jalovce, kořenem a listy pampelišky, natí kopřivy a kořenem lopuchu. Jestřabina se v čajových směsích míchá také se sporýšem, zlatobýlem a dalšími rostlinami. Právě na podzim je nejvyšší čas bylinky dosušit a uložit a připravit zahrádku na výsadbu nových.
