I v zimě nabízí les řadu jedlých a hlavně chutných hub

I v zimě můžete vyrazit do lesa na houby
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Zahrada 
22. prosince 2017 08:14 / Internet
  1   0
Po Vánocích, kdy už budete mít plné zuby povalování na gauči před televizí, můžete vyrazit do lesa na houby. Zimní houbaření má své skalní příznivce, podle nich má tento koníček neobvyklé kouzlo, kterému lze velmi snadno podlehnout.

I v zimě nabízí les řadu jedlých a hlavně chutných hub. Nejlepší počasí, které zimnímu houbaření nahrává, však rozhodně nejsou třeskuté mrazy. Ideálně by teploty po několik dní neměly klesnout pod nulu, může ale i lehce mrznout. Tehdy máte největší šanci přinést z lesa košík hub. Zimní houbaření má navíc tu výhodu, že se mu nevěnuje tolik lidí jako v létě a na podzim, takže v lese budete mít jen opravdu malou nebo dokonce žádnou konkurenci.

Pokud to sněhové podmínky dovolí, můžete na houby vyrazit i třeba na běžkách, pořídit si můžete také sněžnice. Chůze v hlubším sněhu pak bude daleko snazší. Zimní měsíce jsou ideální pro sběr penízovek, hlívy, jidášova ucha nebo pařezníků. Mnoho fanoušků zimního houbaření vyráží do lesa pro voňavou nadílku i přímo na Štědrý den. Zimní les je prý neskutečně klidný a nádherný. Třeba zimnímu houbaření podlehnete i vy. O netradičních metodách uchování hub jsme psali zde.

Zimní houby

Zimní houby obvykle najdete na pařezech nebo kmenech stromů, jde totiž nejčastěji o takzvané dřevokazné houby. I když tento název není moc lákavý, chutí vás tyto houby mohou velmi mile překvapit.

Hlíva ústřičná

Ne nadarmo se hlívě ústřičné říká královna hub. V lese ji nejčastěji najdete na odumřelých kmenech listnatých stromů. Nejvíce v oblibě má buky, ale často se vyskytuje také na ořešácích a dalších stromech.

Její plodnice připomínají ústřice a odtud je i její název. Zbarvení je široce proměnlivé od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé a je závislé na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti apod. Klobouky rostou nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. 

Je to výtečná houba k všestrannému kuchyňskému využití. Má příjemnou houbovou vůni a nasládlou chuť. Prokázány byly i její léčivé účinky.

Penízovka sametonohá

Další typicky zimní houba, které se přezdívá také vánoční houba. Najdete ji na odumřelých, ale i živých listnáčích nebo jejich pařezech v lesích, parcích, ale i zahradách. Roste na vrbě, topolech, jilmech, lípách a není vzácná ani na ovocných stromech.

Poznáte ji podle tmavého sametově vybarveného třeně, tedy nohy. Kloboučky jsou do 10 centimetrů široké, světle pomerančové barvy, hladké a lesklé. Houba tvoří převážně trsy. Vydrží i teploty až do -10 stupňů Celsia.

Je vhodná do polévek nebo pod maso. Když ji usušíte, je dobré ji rozdrtit a používat jako vynikající dochucovadlo. Pokud chcete houbu použít čerstvou, je dobré konzumovat jen klobouky, protože houba je tužší, a to především její třeň.

Jidášovo ucho

Jidášovo ucho roste hojně a prakticky po celý rok na mrtvém dřevě bezu a akátu. Nalézt ho však můžete i na jiných typech listnáčů, například na buku nebo na vrbě.

Plodničky připomínají tvarem ouška a jsou 2 - 5 cm široké. Zbarveny jsou dohněda v řadě odstínů a jsou téměř průsvitné. Vyrůstají z jednoho bodu a tvoří laločnaté prohnuté útvary. Povrch mají hladký, někdy lesklý. Na spodu jsou sametově chlupaté. Lze je používat jak čerstvé, tak i sušené.

Jidášovo ucho se často využívá v asijské kuchyni, je ale výborné i do salátů, polévek a houbových směsí. Před samotným použitím čerstvých plodnic houby je vhodné je očistit, povařit krátce ve vodě a pak teprve přidat do jídla - pokrájené na menší kousky. Vodu, vývar s obsahem mnoha léčivých látek, je možné vypít jako čaj, využít k přípravě polévky a omáčky. Houbu lze použít i sušenou, ale je vhodné ji před přidáním k masu apod. nechat ve vodě nabobtnat. Houba má i řadu léčivých účinků.

Pařezník pozdní

Pařezník pozdní najdete spíše vzácněji na odumřelých kmenech olší, buků, vrb a javorů na vlhčích místech. Výjimečně se vyskytuje také na smrku nebo borovici.

Vyznačuje se širokou, variabilní, barevnou škálou. Od žluté, přes zelenou, až po hnědou. Nechybí ani modrá či fialová. Rovněž i lupeny jsou v době růstu různě barevné. V mládí převažuje oranžová. Důležitým znakem, oproti hlívě ústřičné, je třeň, který je tmavě šupinkatý. A jeho zásluhou je pařezník nezaměnitelný. Starší plodnice lze však zaměnit s hlívou ústřičnou. Povrch klobouku je za vlhka slizský. Pařezník pozdní roste jednotlivě, ale i ve shlucích.

Má zajímavou chuť a hodí se např. do guláše. Někdo tuto houbu rád nakládá do octa, ve kterém ztrácí svou nahořklou chuť. Lidé také pařezník rádi přidávají do číny, vhodný je i do směsí. Má podobné využití jako hlíva ústřičná.

Marie Popelková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Kam vyrazit za poznáváním přírodních a historických krás u našich východních sousedů?

Věda & Vesmír

Vědci detekovali kovové částice v atmosféře zvláštní planety. Je žhavější než většina hvězd

Bydlení

Chcete mít krásné a přitom ekologické nádobí? Vsaďte na palmové listy!

خرید vpn خرید فیلتر شکن خرید vpn خرید vpn خرید فیلتر شکن خرید vpn