Jak poznat dobrou kávu
Ostatní
14. srpna 2015 08:44
/
redakce
📷
1 fotografie v galerii
S kávou je to podobné jako s vínem – každý člověk má své oblíbené typy a chutě. / Wikimedia Commons/MarkSweep
Kávu v dnešní době exportuje více než padesátka zemí po celém světě. Kávový trh je tak široký, že pojímá nespočet odrůd, různě zpracovaných plodů kávovníku a s tím odlišně kvalitní nabídku kávových zrn či směsí. Jak poznat jako zákazník a koncový spotřebitel kvalitní kávu? Zapomeňte na instantní kávové nápoje a zaměřte se na vzhled a charakter kávy zrnkové.
Při nákupu je dobré dát pozor na to, že některé firmy „nehrají fér“ – na etiketě uvedou 100 % káva , ale tato hodnota nikterak nevypovídá o kvalitě a druhu kávy, podle pravidel by mělo být uvedeno 100 % arabika. Nebo 80% arabika, 20% robusta apod.
Káva druhu arabika má nepříliš hořkou, sametově jemnou chuť. Zato robusta chutná sice hutněji, ale je bez příjemného aromatu a chutná hořce. Obvykle se jedná o kávu nevalné kvality používané kvůli ceně. Nejkvalitnější robustu můžeme sice srovnat s běžnými arabikami, ale takovou robustu je téměř nemožné v běžném obchodě sehnat. Běžně se prodávají nejhorší robusty s příměsí arabiky, aby káva trochu „chutnala“ a zároveň byla levná.
Jednoduše řečeno prodává se vlastně odpad, který by člověk znalý za normálních okolností ani nepil. Přimíchávání robusty do směsí káv značně snižuje koncovou cenu, ale káva je akorát hutnější a méně aromatická. Další faktem, který hraje pro použití kávy Robusta při neférovém prodeji je, že stará robusta vytvoří pěnu na espressu skoro pokaždé, zatímco stará arabika tuto pěnu nevytvoří nikdy a zákazník by tak poznal, že se jedná o starou kávu.
Jak lze rozeznat nekvalitní kávu od té kvalitní?
Nekvalitní kávová směs se pozná podle následujících charakteristik: slámová a kouřová chuť, je cítit po vinném korku, po arašídech nebo dokonce jako mokrá juta. Tyto vlastnosti jsou nežádoucí a způsobí, že kávová zrna mají nižší kyselost a nepříjemnou pachuť. Bohužel někteří výrobci se snaží nekvalitu kávové směsi zakrýt tím, že praží kávu déle do tmavší barvy, čímž překryjí výše zmiňované nežádoucí vlastnosti chutě a vůně. Důsledkem je to, že po přepražení káva získává kouřové aroma, které připomíná spálený popel.
Při nákupu je dobré dát pozor na to, že některé firmy „nehrají fér“ – na etiketě uvedou 100 % káva , ale tato hodnota nikterak nevypovídá o kvalitě a druhu kávy, podle pravidel by mělo být uvedeno 100 % arabika. Nebo 80% arabika, 20% robusta apod.
Káva druhu arabika má nepříliš hořkou, sametově jemnou chuť. Zato robusta chutná sice hutněji, ale je bez příjemného aromatu a chutná hořce. Obvykle se jedná o kávu nevalné kvality používané kvůli ceně. Nejkvalitnější robustu můžeme sice srovnat s běžnými arabikami, ale takovou robustu je téměř nemožné v běžném obchodě sehnat. Běžně se prodávají nejhorší robusty s příměsí arabiky, aby káva trochu „chutnala“ a zároveň byla levná.
Jednoduše řečeno prodává se vlastně odpad, který by člověk znalý za normálních okolností ani nepil. Přimíchávání robusty do směsí káv značně snižuje koncovou cenu, ale káva je akorát hutnější a méně aromatická. Další faktem, který hraje pro použití kávy Robusta při neférovém prodeji je, že stará robusta vytvoří pěnu na espressu skoro pokaždé, zatímco stará arabika tuto pěnu nevytvoří nikdy a zákazník by tak poznal, že se jedná o starou kávu.
Jak lze rozeznat nekvalitní kávu od té kvalitní?
Nekvalitní kávová směs se pozná podle následujících charakteristik: slámová a kouřová chuť, je cítit po vinném korku, po arašídech nebo dokonce jako mokrá juta. Tyto vlastnosti jsou nežádoucí a způsobí, že kávová zrna mají nižší kyselost a nepříjemnou pachuť. Bohužel někteří výrobci se snaží nekvalitu kávové směsi zakrýt tím, že praží kávu déle do tmavší barvy, čímž překryjí výše zmiňované nežádoucí vlastnosti chutě a vůně. Důsledkem je to, že po přepražení káva získává kouřové aroma, které připomíná spálený popel.
Kam dál?
