Sbírejte jeřabiny moravské, jsou sladší než ptačí. Rozeznáte je podle listů
Z jeřabin se dá připravit celá řada zdravých a velmi chutných dobrot. Nehledě na jejich nepopiratelnou estetickou hodnotu, která se dá elegantně využít při podzimním dekorování.
Ptačí nechejte ptákům
Ačkoli jeřabiny nejsou na rozdíl třeba od šípků příliš vyhledávané, jedná se o naprostý poklad. Plody jeřabin jsou po zpracování nejen velmi chutné, ale i přínosné pro naše zdraví. V Česku rostou asi dvě desítky druhů jeřábů, kdy nejběžnější jsou jeřáb ptačí a jeřáb moravský sladkoplodý. První, jak již název napovídá, milují ptáci, což nám však nemusí vadit, považuje se totiž za nejedlý. Název druhé odrůdy je také výstižný. Jeho první výskyt byl totiž zaznamenán na Moravě asi před 200 lety a plody má také výrazně chutnější než jeřabiny ptačí.
Jak je rozeznat
Rozdíl se určuje dvěma způsoby. Orientačně podle tvaru listů, kdy jeřáb sladkoplodý má jednotlivé lístky zoubkovité od špičky do necelé poloviny, kdežto ptačí jeřáb má zoubkování po celém nebo téměř celém obvodu listů. A téměř jistotu, že se jedná o jedlý jeřáb, vám dá ochutnání jedné bobulky. Jeho chuť bude sladkokyselá a jen mírně trpká. Zatímco když rozkousnete jeřabinu ptačí, kvůli vysokému obsahu tříslovin se vám nejspíš zkřiví ústa.
Syrové jsou nejedlé
Jak už jsme uvedli, šlechtěný jeřáb sladkoplodý je jedlý, i když v syrovém stavu se jeho konzumace nedoporučuje. Obsahuje totiž kyselinu parasorbinovou a glykosid kyseliny kyanovodíkové, které mohou při požití většího množství přivodit bolest hlavy, nevolnost až zvracení. Ovšem pokud jeřabiny použijeme na přípravu marmelády, kompotů, vína, naložíme do lihu nebo třeba jen usušíme, obsah těchto látek se sníží na zanedbatelné množství. Čtěte také: Příroda je na podzim plná zdravých plodů: Co vše můžete sbírat.
Nejlepší čas pro sběr
Jeřabiny se sbírají přibližně od poloviny října do konce listopadu, respektive do prvních mrazíků, které ovšem jeřabinám nikterak nevadí. Naopak se říká, že lehce přemrzlé plody získávají sladší chuť a údajně mají i více léčivých látek. Jeřabiny usušíte pohodlně v sušičce na ovoce, v troubě při 50 °C s otevřenými dvířky nebo jen tak v průvanu či na slunci.
Bobulky plné zdraví
Jeřabiny jsou bohaté na vitamin C, obsahují také vitamin A, dále flavonoidy, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, lykopeny, karoteny, pektinové látky a také železo, vápník, jód a cenný rutin. Zdravotních účinků je celá řada, jeřabiny působí protizánětlivě, účinně pomáhají vyplavit z močových cest písek nebo vylučovat žluč, výsledkem je zlepšení trávení.
Užívání je doporučeno i při kožních problémech nebo alergiích. Obecně také posilují imunitní systém. V neposlední řadě jeřabiny pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi. Navíc jsou vhodné pro diabetiky, jelikož obsahují alkaloid sorbit, který býval základem výroby přírodního sladidla sorbitu. Jsou také vděčnou dekorací, podobně jako šípky. Přečtěte si, co si například můžete z jeřabin či šípků jednoduše a rychle vyrobit.
Využití jeřabin v kuchyni
Jeřabiny se nejčastěji používají na přípravu marmelád a zavařenin. Osvědčila se kombinace jeřabin s jablky či hruškami. Zvláště výtečný je hruškovo-jeřabinový kompot provoněný skořicí a hřebíčkem. Někdo je používá do omáček ke zvěřině nebo na přípravu pálenky, takzvané jeřabinky.
Pokud vám tedy jeřabiny rostou na zahradě či někde v okolí, určitě si je nasbírejte. Také díky nim, třeba ve formě chutného výluhu, přečkáte nastávající zimu ve zdraví. A aby se vám jejich chuť takzvaně nezajedla, můžete je střídat například se šípky.
