Svíčky s dřevěným knotem vyžadují zvláštní péči. Jinak vám velmi brzy přestanou fungovat
Svíčky s dřevěným knotem umí vykouzlit neopakovatelnou atmosféru, ale pokud to s nimi neumíte, dokáží vás i pořádně potrápit. Nejsou totiž zrovna nejlevnější, takže když knot přestane z ničeho nic hořet, je to k zlosti. Naštěstí existuje docela jednoduché řešení. Stačí vědět, jak s touto specifickou svíčkou zacházet.
Není knot jako knot
Klasické svíčky disponují bavlněným knotem. Jenže ten vyžaduje něco úplně jiného než dřevěný knot. Je proto třeba naučit se nová pravidla. Díky nim vám budou praskající svíčky už přinášet jen radost. Když totiž budete k dřevěným knotům přistupovat stejně jako k bavlněným, čeká vás velké zklamání v podobě špatného nebo dokonce žádného hoření.
První podpal
Pokud svíčku s dřevěným knotem zapalujete vůbec poprvé, raději se obrňte trpělivostí, protože se to nemusí povést hned na první pokus. Aby totiž začal knot hořet, potřebuje do sebe nasáknout vosk, což není věc okamžiku. Může se to podařit třeba až na čtvrtý pokus.
Podstatný je také způsob zapálení. Vezměte si svíčku do ruky a nahněte ji nad zdroj plamene tak, aby oheň "olizoval" knot po celé jeho délce. Dřevěný knot totiž bude hořet nejlépe tehdy, když bude hořet celý.
Životnost svíčky pak určuje ještě jedna zásadní věc, a to první hoření, respektive to, jak se vosk roztopí. Poprvé proto svíčku zapalte ve chvíli, kdy máte čas a víte, že ji budete moct nechat hořet dostatečně dlouho. Svíčka totiž musí při prvním zapálení vytvořit rovnoměrný rybníček rozteklého vosku, a to po celé ploše svíčky. Pokud byste svíčku zhasli dříve, pravděpodobně by se vám později vytvořil kolem knotu kráter, který by se jen zvětšoval. A právě tento problém vede k tomu, že má knot problém s hořením. V prohlubni bývá knot příliš krátký, špatně se podpaluje a hlavně má v tunelu méně kyslíku pro hoření. Na roztopení vosku od kraje po kraj stačí obvykle tak dvě hodiny.
Sirky nejsou ideální volbou
U dřevěných svíček není moc chytré používat sirky. Raději sáhněte po zapalovači. Ten totiž vytvoří větší a silnější plamen, což je v případě dřevěných knotů žádoucí. Pokud jste tedy byli dosud zvyklí na sirky, tentokrát je čas na změnu.
Problémem je i dlouhé hoření
Přestože jsme vám radili, že po prvním zapálení svíčky s dřevěným knotem je potřeba vytrvat alespoň dvě hodiny, aby se vosk rozpustil po celém obvodu, na druhou stranu ani příliš dlouhé hoření těmto svíčkám nesvědčí. Pokud je necháte plápolat třeba tři nebo čtyři hodiny, dojde k přehřátí vosku, vonné látky se spálí a značně tím zkrátíte životnost svíčky. Velmi často navíc dojde k tomu, že se knot tzv. ve vosku utopí.
Co s utopeným knotem
Pokud se vám nějakým nedopatřením stane, že se vám knot ve vosku utopí, zkuste ještě svíčku zachránit. Pokuste se rozehřátý vosk odsát pomocí papírového kapesníku. Je potřeba odsát tolik vosku, aby byl knot pro příští zapálení opět dostatečně dlouhý. Ne vždy tato metoda vyjde, ale občas to pomůže.
Udržujte knot v čistotě
Aby dřevěný knot dobře hořel, stačí, když bude mít na délku tak tři milimetry. Je však třeba udržovat jej v čistotě. Nepřítelem jsou havně saze a spálené zbytky po hoření. Stačí nečistoty odstranit pomocí prstů nebo čistého kapesníčku.
Jestliže necháte knot příliš dlouhý, bude to mít opět negativní dopad na hoření. Knot pak například nehoří, ale jen čoudí. Nebojte se tedy knot v případě potřeby zkrátit, třeba pomocí ostrých kleští na dráty nebo nehty.
Co se zbytkem vosku
Svíčky s dřevěným knotem nikdy nevyhoří úplně do dna. Obvykle vám v nádobce zůstane asi centimetrová vrstva vosku. Je to proto, že dřevěný knot vyžaduje pro hoření poměrně velkou základnu.
Zbytky vosku lze uvolnit v teplé vodní lázni. Zbylý vosk pak lze zrecyklovat. Je možné ho využít třeba jako vonný vosk do aromalampy nebo si pak z vosku lze vyrobit i novou svíčku.
Zdroj: ekokoza.cz, homecountycandleco.com.