Chuti čerstvých hřibů se nemusíte vzdát ani v listopadu. Poradíme, které můžete sbírat v tuhle roční dobu.
Ostatní
29. října 2016 20:00
/
Marie Popelková
📷
6 fotografií v galerii
Čirůvka havelka / Internet
Mykologové tvrdí, že dobrý houbař přinese z lesa houby v každou roční dobu. I v zimě.
Představíme vám nejběžnější, nádherně vypadající podzimní plody lesa. Z některých budete mít radost pouze na pohled, ale rostou i krásné, chutné a voňavé druhy, z kterých připravíte znamenité pokrmy pro celou rodinu.
Klouzek bílý
Vyskytuje se jako jeden z mála představitelů hřibovitých hub až do pozdního podzimu, nejčastěji pod borovicemi. Klobouk má barvu slonové kosti, třeň je mírně zrnitý, zbarvený do hněda. Houba se vyskytuje poměrně vzácně. Klobouk mívá až 130 mm v průměru. Třeň může být i stejně vysoký. Tento klouzek je jen mírně slizký a v mládí vylučuje svými póry tekutinu, která zasychá do rezava.
Čirůvka havelka
Lidé si ji často pletou s čirůvkou fialovou, ale tato záměna je zdraví neškodná. Havelka je jedlá. Obvykle šedohnědá, někdy až do fialova. Klobouk má okolo 100 mm v průměru. Třeň je podobně vysoký. Roste často v různých geometrických obrazcích především pod jehličnatými stromy. Její vůně je moučná, oproti čirůvce fialové nevýrazná.
Hlíva dubová
Tato lupenatá houba nepatří mezi typicky zimní, vyrůstá od léta do pozdního podzimu na kmenech a pařezech listnáčů, ale i jehličnanů. Podobně jako ostatní hlívy roste v trsech, ale nepříliš vydatných. Klobouk je mírně šupinatý, bělavý až našedlý, dužnina po poranění žloutne. Houba je jedlá, ale její konzistence je tužší. Třeň do 60 mm výšky, klobouk až do 50 mm šířky. Záměna je možná s jinými hlívami - plicní, chlupatou, nálevkovitou.
Ohňovec rybízový
Patří mezi houby nelupenaté, jinak konzolovité čili choroše. Zajímavý je tím, že se může objevit i na kmenech rybízu a angreštu, což zahrádkářům moc radosti neudělá. Plodnice jsou poměrně velké, až 120 mm v průměru, červenohnědé se žlutým okrajem. Není jedlý a na výše uvedených dřevinách, ale i jiných listnáčích roste paraziticky a tím jim moc života nepřidává. Jeho výskyt je pro zahrádkáře znamením, že něco ve svém hájemství zanedbal nebo že stromky či keříky jsou přestárlé.
Helmovka pařezová
Je to zimní lupenatá houba, která není jedlá a jako z trucu se vyskytuje v hojném počtu. Třeň je okolo 50 mm vysoký, snad 2 mm tenký, polokulovitý klobouk do 20 mm šířky je šedohnědě zbarvený. Plodnice rostou na dřevě, které se rozkládá. Mají nakyslou chuť. Záměna je prakticky vyloučena, jedlé penízkovky či opěnky nemají tak výrazně zvoncovitý klobouk a jsou zbarveny do žluta.
Klouzek bílý
Vyskytuje se jako jeden z mála představitelů hřibovitých hub až do pozdního podzimu, nejčastěji pod borovicemi. Klobouk má barvu slonové kosti, třeň je mírně zrnitý, zbarvený do hněda. Houba se vyskytuje poměrně vzácně. Klobouk mívá až 130 mm v průměru. Třeň může být i stejně vysoký. Tento klouzek je jen mírně slizký a v mládí vylučuje svými póry tekutinu, která zasychá do rezava.
Čirůvka havelka
Lidé si ji často pletou s čirůvkou fialovou, ale tato záměna je zdraví neškodná. Havelka je jedlá. Obvykle šedohnědá, někdy až do fialova. Klobouk má okolo 100 mm v průměru. Třeň je podobně vysoký. Roste často v různých geometrických obrazcích především pod jehličnatými stromy. Její vůně je moučná, oproti čirůvce fialové nevýrazná.
Hlíva dubová
Tato lupenatá houba nepatří mezi typicky zimní, vyrůstá od léta do pozdního podzimu na kmenech a pařezech listnáčů, ale i jehličnanů. Podobně jako ostatní hlívy roste v trsech, ale nepříliš vydatných. Klobouk je mírně šupinatý, bělavý až našedlý, dužnina po poranění žloutne. Houba je jedlá, ale její konzistence je tužší. Třeň do 60 mm výšky, klobouk až do 50 mm šířky. Záměna je možná s jinými hlívami - plicní, chlupatou, nálevkovitou.
Ohňovec rybízový
Patří mezi houby nelupenaté, jinak konzolovité čili choroše. Zajímavý je tím, že se může objevit i na kmenech rybízu a angreštu, což zahrádkářům moc radosti neudělá. Plodnice jsou poměrně velké, až 120 mm v průměru, červenohnědé se žlutým okrajem. Není jedlý a na výše uvedených dřevinách, ale i jiných listnáčích roste paraziticky a tím jim moc života nepřidává. Jeho výskyt je pro zahrádkáře znamením, že něco ve svém hájemství zanedbal nebo že stromky či keříky jsou přestárlé.
Helmovka pařezová
Je to zimní lupenatá houba, která není jedlá a jako z trucu se vyskytuje v hojném počtu. Třeň je okolo 50 mm vysoký, snad 2 mm tenký, polokulovitý klobouk do 20 mm šířky je šedohnědě zbarvený. Plodnice rostou na dřevě, které se rozkládá. Mají nakyslou chuť. Záměna je prakticky vyloučena, jedlé penízkovky či opěnky nemají tak výrazně zvoncovitý klobouk a jsou zbarveny do žluta.
Kam dál?
