Rozhodnete-li se pořídit si vlastního koně, budete postaveni před řadu nových problémů. Určitým komplikacím se můžete vyhnout, pokud se vám podaří udělat dobře první krok, a to vybrat a koupit toho správného koně. Při koupi koně je dobré mít alespoň dva pomocníky: kamaráda – zkušeného koňáka, který vám pomůže s výběrem vhodného koně, a veterináře, který posoudí zdravotní stav koně. Další pojistkou proti nevítaným překvapením je kupní smlouva.

Pokud jezdíte krátce a kupujete si svého koně, můžete se řídit jednoduchým pravidlem:

Čím menší zkušenosti máte a kratší dobu jezdíte, tím staršího, spolehlivějšího a bezproblémového koně si kupte.

Hodně lidí si, přestože nemají velké zkušenosti, vybere mladého koně. Asi jim to připadá jako mnohem lepší investice, protože mladý kůň jim déle vydrží a mohou si ho sami vychovat. Jenže mladý kůň potřebuje, abyste ho učili věci, které zatím neumí a procvičovali i to, co už umí, aby si dobré návyky zafixoval. A když ho nedokážete naučit nebo dále fixovat ty dobré věci, které už umí, kůň se bude pravděpodobně učit ty špatné.

Starý kůň už zná dobře svět, všechny návyky má pevně zažité a není ho tak snadné zkazit. A hlavně je mnohem jednodušší se sám učit něco od koně, který to už umí, než učit koně něco, co sám neumím.

Koně si vyzkoušejte nejvíc, jak je to možné, třeba i několikrát a kupte si ho, jen když vám bude opravdu po všech stránkách vyhovovat. Jak temperamentem, svými schopnostmi, tak svoji povahou. Nikdy nečekejte, že malé problémy, které s koněm máte, když ho zkoušíte, pak snadno překonáte, až kůň bude váš. Téměř vždy to skončí úplně obráceně. Z malého problému se stane velký.

Koně mají stejně jako lidé různou povahu nebo charakter. Vždycky si vyberte koně, který vám je svou povahou sympatický. Naopak nikdy si nekupujte koně, kterého se třeba i jen trochu nebo v některých situacích bojíte. Může to snadno skončit tak, že se ho brzo budete bát hodně.

A ještě jednu věc vám poradím. Nikdy bych si nekoupil koně od někoho, komu nevěřím úplně vše co mi o koni říká nebo z nějakého jiného důvodu nemá mou důvěru.

Při výběru koně dbáme, aby neměl některou z těchto vad. Nepochybně vám s tím pomůže veterinář, kterého jste vzali sebou.

Měsíční slepota

- je způsobena aseptickým zánětem, který se opakuje v určitých intervalech a končí často oslepnutím. Příčinou jsou alergické reakce na infekci, na chřipkové viry, přítomnost parazitů a jejich toxiny, avitaminóza B2 a další. V akutním stadiu se vyznačuje slzením, světloplachostí, spojivka je zarudlá, duhovka zúžená a oční bulva zvětšená. Po opakovaných zánětech zůstávají většinou zákaly rohovky, čočky, sklivce nebo srůsty na rohovce, duhovce a čočce. Zánět často přechází po zrakovém nervu i na druhé oko, takže kůň oslepne úplně.

Dušnost

- je trvalá porucha dýchání, způsobená sníženou pružností plic, projevuje se ztíženým výdechem, při kterém se hromadí zbytkový vzduch v plicích a plíce se rozšiřují. Příčinou je většinou nadměrná námaha jako následek různých plicních onemocnění. Akutní stadium je léčitelné. Principem zkoušky na dušnost je měření hodnot triasu za 30 minut po půlhodinové námaze v klusu, kdy hodnoty triasu, zvláště dechu, jsou u zdravého koně již v klidových hodnotách, u dušného zůstávají vyšší.

Pískání

- je druhem dýchavičnosti, projevujícím se při rychlejším pohybu a intenzivnějším dýchání zvláštním pískavým nebo chrčivým zvukem. Je způsobeno ochrnutím zpravidla levého hlasového vazu a s tím souvisejícím vchlípením vnitřní sliznice hrtanu, které snižuje jeho průchodnost, a tím přichází do plic nedostatečné množství vzduchu, respektive kyslíku.

Jankovitost

- je chronické onemocnění, které je způsobeno zvětšením objemu seriózní tekutiny (vodnatelností mozkových komor). Projevuje se zaujímáním nepřirozených postojů (zkřížení nohou), nepřirozenou chůzí, sníženou citlivostí a netečností nebo naopak zuřivostí koně.

Zlozvyky jsou neobvyklé poruchy s abnormálními projevy v chování koní vyvolané nefyziologickými podmínkami jejich existence. Zlozvyky nejsou nemocemi, ale ve svém důsledku mohou vést k závažným zdravotním poruchám. Zlozvyky vznikají většinou náhodně z dlouhé chvíle, z hravosti, z napodobování nebo jako symptom určité nemoci. Nejčastějšími zlozvyky jsou klkání, tkalcování, vzpurnost, zlostnost a plašivost.

Klkání

- kůň táhne hrtan dlouhými svaly krku zpět a za slyšitelného klkavého šelestu nasává vzduch do násilně otevřené přední části jícnu. Klká buď s podpěrou hlavy o žlab nebo o ohradu výběhu, či volně bez podpěry. Tomuto zlozvyku se kůň může naučit napodobováním jiných koní nebo z dlouhé chvíle. Klkání lze odstranit operativní cestou (přetnutím a částečně i vyjmutím svalů ovládajících hrtan). Operace však není 100% úspěšná. Je však jedinou radikální možností jak zbavit koně klkání, i když se na trhu objevily speciální nákrčníky (z USA), které mohou tento zlozvyk omezit. Při koupi nového koně se klkavý kůň nepozná, protože při převozu do nové stáje zpočátku neklká, ale začne klkat až za několik dní.

Tkalcování (hodinaření)

- kůň má rozkročené přední nohy a stereotypně přešlapuje na místě z jedné strany na druhou a kývá i s hlavou. U některých koní se tkalcování vyskytuje pouze při vzrušení nebo změně prostředí stáje či sousedního koně. V současné době není známa metoda k odstranění tohoto zlozvyku. Doporučuje se dostatek pohybu a normální podmínky ustájení, s volným kontaktem s okolím.

Vzpurnost

- kůň se brání přiměřené práci. Nechce táhnout, po zapřažení se tlačí do strany, odmítá jezdce, brání se uzdění, osedlání, shazuje jezdce, odmítá samostatnou práci, nechce se oddělit od skupiny, na parkúrech se zastavuje, odmítá se dát okovat apod. Příčiny vzpurnosti mohou být i genetické (vliv temperamentu a charakteru předků), dále vady v postrojování, nymfománie, jankovitost, ale hlavně neodborné zacházení s koněm.

Zlostnost

- projevuje se aktivní útočností nebo pasivní vzdorovitostí koně vůči okolí (lidem, koním, předmětům). Do této kategorie patří i závistivost krmiva. Tato vada je většinou získaná. Odstranění zlozvyku vždy vyžaduje velkou trpělivost a odbornost. Vadný charakter koně je buď vrozený nebo získaný nesprávným zacházením projevuje se kopáním či kousáním. Snáze se zkazí kůň temperamentní než flegmatický. Vrozený zlý charakter se projevuje už v mládí a nelze ho nikdy odstranit. Koně s vadným charakterem se zpravidla vyřazují z dalšího chovu.

Plachost

- kůň se leká neznámých věcí. Splašení je náhle vzniklý psychický stav koně pro nenadálou okolnost, snahou koně je rychlé opuštění místa. Stahování ohlávky, trhání pokrývky, hrabání předními končetinami se projevuje u temperamentních nebo nedostatečně pohybovaných koní. Kývání hlavou, vyhazování hlavy je nebezpečné pro jezdce.