Pokud si nechcete zničit drahocenný kompost, vyvarujte se tohoto odpadu
Kompost by měl být součástí každé okrasné i užitkové zahrady. Jednak tak získáte místo, kam biologický odpad vyhodit, navíc si kompostováním připravíte kvalitní zeminu pro zahradničení. Mnoho lidí se ale dopouští řady chyb a do kompostu dává i takový odpad, který by měl končit raději v kontejneru. Může totiž kompost i zcela zničit.
Obecně platí, že do kompostu patří nejrůznější rostlinné zbytky ze zahrady. Do kompostu můžete také vyhodit odřezky z kuchyně – například slupky z brambor nebo kořenové zeleniny, skořápky z vajec (pokud nemáte slepice, které by je snědly), skořápky z ořechů nebo kávovou sedlinu. Jenže existuje i odpad, který kompostu moc dobrou službu neudělá, spíše naopak.
Co do kompostu nepatří
Věcí, které do kompostu nepatří a přesto je tam řada lidí dává:
- zbytky jídla
- kosti
- maso či zbytky kůže
- exkrementy masožravých zvířat
- mrtvá zvířata
- vykvetlý plevel
- napadený biomateriál
- chemicky ošetřený materiál, včetně rostlin nebo natřeného dřeva
- rostlinné oleje a tuky
Nelákejte do zahrady potkany
Hodně lidí běžně vyhazuje na kompost zbytky jídla. I když se na první pohled zdá, že třeba rizoto od oběda je vlastně biologický materiál, má to jeden háček. Na zbytky jídla totiž nevědomky můžete přilákat potkany, krysy a další havěť. O moderních způsobech hubení hlodavců jsme psali zde.
Ze stejného důvodu není dobré dávat do kompostu ani zbytky masa, kůže nebo mrtvá zvířata. Co se týká kostí, tak ty se pro změnu hodně dlouho rozkládají a navíc lákají psy a kočky.
Exkrementy masožravců
Trus a podestýlka býložravých hospodářských zvířat (např. kravský, kozí nebo ovčí hnůj) své místo v kompostu rozhodně mají. Jinak je to ale s výkaly masožravých zvířat, například psů či koček. Jejich exkrementy mohou obsahovat různé původce chorob nebo i vajíčka parazitů - to vše se v kompostu snadno rozmnoží a vy si to pak společně se zeminou roznesete po celé zahradě.
Psí výkaly tedy na běžný kompost nepatří. Existuje ale výjimka. Pokud dokážete zajistit, že výkaly budou po dobu týdne vystaveny teplotě nad 65 °C, můžete psí výkaly bez obav do kompostu dát. Je také možné exkrementy zapravit do dvaceticentimetrové hloubky a zasypat je vápnem.
Na plevel pozor
Plevel je obecně chápán jako rostlinný odpad ze zahrady, a tak většina lidí ho bez obav háže do kompostu. Jenže si mohou zadělat na velký problém. Pokud je totiž plevel zrovna ve květu, rozšíříte semena opět po celé zahradě. Navíc mnohý plevel je schopen kompost prorůst.
Někdo radí nechat plevel nejprve pořádně uschnout a teprve pak dát na kompost. Podle odborníků je větší jistotou nechat plevel tlít při teplotě nad 50 °C, pokud se ale ani tak semena plevelů nepodaří zničit, v kompostu dozrají a při dalším hnojení si je roznesete do všech záhonů.
Napadený biomateriál
Podobně jako s plevelem je to i s biomateriálem, který je napadený houbovými chorobami. Aby se s kompostem zárodky nemocí neroznesly do zahrady, měl by takový odpad projít procesem tlení při teplotě nad 50 °C. Vysoká teplota totiž dokáže zničit hodně chorob.
Pokud na to nebudete pamatovat a do kompostu budete dávat i napadené části rostlin, snadno si kompost totálně znehodnotíte.
Oleje a tuky
S olejem je to poněkud složitější. Někteří odborníci jeho přítomnost v kompostu vůbec nedoporučují, jiní ho za určitých podmínek tolerují. Pokud ho tedy do kompostu hodláte vylít, nedělejte to přímo, ale nejprve jej nechte vsáknout do pilin nebo hoblin. Takto nasáklý olej se v kompostu postupně rozloží a nedojte k uvolnění tekoucího oleje do prostředí.
Samotný olej však může v kompostu nastartovat nežádoucí anaerobní procesy a vyvolat tak hnití a zápach. Menší množství oleje ze smažení pravděpodobně kompostovací proces nenaruší. Vetší množství oleje (např. z fritézy) však může negativně ovlivnit kompostovací proces - vyvolat hnití a zápach.