Kdy dát přednost skleníku, fóliovníku a kdy pařeništi
Pozdní jarní mrazíky často trápí ještě v květnu a v září už jsou noci studené. Díky skleníku, fóliovníku či pařeništi můžeme zajistit optimální teplotu rostlinám od brzkého jara do pozdního podzimu. Který typ je ale nejvýhodnější?
Skleník
Skleník má celou řadu výhod. Díky sklu nebo polykarbonátovým materiálům vám dokáže nabídnout teplejší podmínky. Oba dva materiály téměř nepropouští žádné UV paprsky. Klima ve skleníku je ideální pro pěstování okurek nebo rajčat. Stejně tak jej můžete použít pro přezimování některých druhů subtropických nebo středomořských rostlin. Nevýhodou skleníku je, že na něj musíte mít odpovídající prostory. Místo by nemělo být odnikud stíněno. Zároveň byste měli zvážit i různá nebezpečí, jako je třeba padající sníh ze střechy, který by mohl skleník nenávratně poškodit. Velkou pozornost věnujte také dveřím. Ty by měly být tak velké, abyste se do nich vešli bez zbytečného hrbení. Pozornost věnujeme také počtu oken. Ta jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly.
Fóliovník
Fóliovníky jsou stejně dobré jako klasický skleník. Jejich stavba je ale výrazně jednodušší. Hodně však záleží na kvalitě použité fólie. Ta rozhodne, jak často ji budeme muset obnovovat. Fólie sice propouští méně světla, na druhou stranu udrží teplejší, ale vlhčí klima. Proto nejsou vhodné pro pěstování subtropických a středomořských rostlin, stejně tak pro takové plodiny, které trpí na houbové choroby, jako jsou rajčata a některé druhy okurek. A vzhledem k tomu, že fóliovníky neumějí udržet akumulované teplo, nelze v nich pěstovat zeleninu ani jiné rostliny během zimy.
Pařeniště
Už jenom samotný název svědčí o tom, že účelem pařeniště je dosáhnout vyšších teplot a také vlhčího prostředí. Tedy jenom v tom případě, že je správně založené. Díky tomu si v něm můžete předpěstovávat různé druhy zeleniny, nebo urychlit růst například salátu a ředkviček. Tradičním materiálem pro výrobu pařeništního rámu jsou borové fošny, ale mnohem trvalejší bývají plastové dílce, které jsou zase o něco finančně nákladnější. Základ stěn je nutné vyhloubit minimálně 100 cm hluboko, aby nedocházelo k borcení a samotná hloubka pařeniště by se měla pohybovat v rozmezí od 30 do 50 cm podle toho, zda chcete mít studené nebo teplé pařeniště. Více o nich se dočtete zde.
Zdroj: culinabotanica.cz, novinky.cz.