Nejnovější

Jak se důkladně zbavit zápachu močoviny v kočičím záchodě? Výborně zabírají ocet a soda

Cibule obsahují látky, které dráždí sliznice našich očí a ty reagují tvorbou slz, aby se zbavily problémů. Ne každý na podnět reaguje stejně. Ne každý druh cibule vyvolává stejné potíže. Bohužel platí i to, že z následujících návodů žádný neplatí zcela univerzálně. Je proto třeba vyzkoušet jednotlivé možnosti a vybrat takovou, která funguje na vás.

Voda pomůže

Velmi často pomůže voda. Hodí se proto mít mokré prkénko, mokrý nůž a cibuli opláchnutou ve vodě. To vše způsobí, že se těkavé látky budou rozpouštět přímo ve vodě a nebudou vás dráždit do očí. Může být vhodné nůž průběžně při krájení namáčet. Po krájení si vodou pochopitelně omyjte ruce. Sáhnete-li si omylem do očí už dříve, důkladně je vodou propláchněte.

Rychlost

Profesionální kuchaři mají výhodu. A stejně tak každý, kdo se naučí krájet cibuli rychle. Čím kratší je kontakt oční sliznice s těkavými látkami z cibule, tím menší jsou problémy. Důležité také je, kam odkládáte nakrájenou cibuli. Jestliže krájíte jednu, je to jasné, ale při krájení většího množství cibuli dávejte do nádoby s víkem, aby výpary z nakrájené cibule na vás nepůsobily.

Dýchejte pusou

Při dýchání pusou se nedostanou cibulové výpary do našeho nosu a nemohou tam dráždit sliznici. Jsou osoby, které díky tomuto stylu dýchání neznají problém se slzením při krájení cibule. Na jiné naopak působí, pokud mají ústa zavřená.

Použijte odsávání par

Velmi účinné může být krájet cibuli pod digestoří. Případně na takovém místě, kde můžete udělat průvan a výpary z krájené cibule se tak budou dostávat mimo váš dosah. U digestoře je problém, pokud se nakloníte nad krájenou cibuli. Pak výpary postupují kolem vaší hlavy. Není ale problém umístit prkénko šikmo pod digestoř. Průvan můžete vytvořit i malým ventilátorem. Více o digestořích se můžete dozvědět v článku zde.

Otevřený plamen

Někteří si nemohou vynachválit použití svíčky nebo jiného otevřeného plamene při krájení. Je pravda, že plamen má tendenci k sobě strhávat vzduch, který je třeba při hoření. Současně se látky, které působí slzení, stanou součástí hoření a tím se neutralizují.