Nejnovější

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod

Stačí trocha nadšení z vaší strany a v pejskovi se probudí jeho přirozená potřeba aktivity a pohybu. Klíčem je přizpůsobit aktivitu psa jeho sklonům a v případě nejasností, co je pro něj vhodné, se obrátit na veterináře.

Na co při aktivitě koukat?

Potřeba pohybu vašeho pejska závisí hlavně na jeho věku, zdraví, plemeni a individuální osobnosti. Různá plemena mají odlišné potřeby aktivity. Ale existují samozřejmě rozdíly i v rámci stejného plemene. Například vysoce aktivní plemeno se může projevit jako mnohem flegmatičtější, než bychom čekali. Bez ohledu na plemeno je důležité posoudit životní styl a délku života psa.

Pokud například dospělý pes najednou přibere, může to být tím, že nemá dostatek pohybu pro svůj doporučený energetický příjem. Pokud starší pes již nezvládá chodit tak rychle jako dříve, možná by neměl chodit každý den na delší vycházky. I štěně s nevyčerpatelnou energií může mít příliš cvičení. Kromě věku, celkového zdravotního stavu nebo plemene vašeho psa nezapomeňte zohlednit i jeho individuální osobnost a sklony s určitému pohybu.

Jak je to s pohybem a druhem plemene?

Nezáleží jen na velikosti psa. Mnoho lidí se třeba domnívá, že malí psi moc pohybu nepotřebují. Ano, pro některé malé psy, jako je německý špic nebo čivava, to platí. Ale Jack Russell teriér nebo westhighlandský bílý teriér oproti nim mají hodně energie a potřebují se vybít. Takže v závislosti na plemeni nebo skupině, do níž patří (například pracovní psi, pastevečtí psi, kapesní nebo společenští psi či sportovní či lovečtí psi), mají psi tendenci mít vyšší či nižší potřebu aktivity.

Většina plemen spadá do některé ze čtyř kategorií, tedy psů s nízkou, střední a vysokou aktivitou a hyperaktivních psů. Jedná se ale spíše o obecné zásady než pravidlo. Bez ohledu na plemeno má každý pes svou vlastní osobnost a sklony. Zkuste psovi navrhnout míru činnosti, která je doporučována pro jeho potřeby, a následně sledujte, zda si to skutečně užívá a zda je této aktivity schopen.

Zdravotní otázky a pohyb

Ne všechny fyzické aktivity jsou vhodné pro všechna plemena psů. Některá plemena psů (např. německá doga, německý ovčák či labrador) mají například silný sklon k artritidě nebo zánětům kloubů. Je třeba sledovat známky křehkosti, zadýchávání se a náchylnosti. Pokud má pes artritidu, nedoporučuje se provozovat sport, který vyžaduje hodně skákání. Brachycefaličtí psi s plochou širokou nebo zkrácenou lebkou, kteří mají obvykle ploché tváře (např. kavalír King Charles španěl, boxer nebo shih-tzu), zase často mívají dýchací problémy, což brání jejich intenzivnímu cvičení. Mohou být rovněž citliví na přehřátí. Je dobré se psem pravidelně navštěvovat veterináře, který nejlépe posoudí případné zdravotní problémy vašeho psa.

Rozdělení plemen a obvyklá míra pohybu pro ně

1) Klidní psi s nižší potřebou aktivity

Rozdělení klidných psů s nižší potřebou aktivity se týká jak skupiny mini plemen nebo pastevecké skupiny, ale i skupiny užitných psů. Patří sem například bišonek, cockapoo, jorkšírský teriér či miniaturní pinč. Psy s nízkou mírou aktivity obvykle poznáte následovně: milují krátké procházky každý den; mají rádi, když je vezmete do náruče, když jsou unavení; milují spánek; mají vlastní představy o tréninku; mají tendenci trochu přibírat na váze; zbožňují mazlení a péči; jsou velmi klidní a pohodoví. Míra pohybu pro tato plemena je od jedné hodiny či více denně, například procházka na vodítku nebo nenáročné sporty. Zkuste postupně zvyšovat jeho denní dávku fyzického pohybu přidáním 15 minut procházky nebo hraní navíc, pokud je to možné.

2) Psi se střední úrovní aktivity

Do skupiny psů se střední úrovní aktivity patří obvykle teriéři, pracovní plemena, případně lovečtí psi. Několik příkladů: Airedalský teriér, skotský teriér, kokršpaněl a anglický setr. Psy se střední úrovní aktivity obvykle poznáte takto: mají rádi 2 procházky denně, aby si protáhli nohy; užívají si procházku bez vodítka; po procházce doma většinou usnou; milují tréninky; k ostatním přistupují s důvěrou a slušně. Doporučuje se cvičení 1 - 3 hodiny denně, například hraní či procházka bez vodítka.

3) Psi s vysokou úrovní aktivity, aktivní psi

Zahrnuje obvykle skupinu pracovních plemen nebo honicích psů, případně loveckých psů. Patří sem například: Border kolie, labrador, zlatý retrívr, belgický ovčák a německý ovčák. Psy s vysokou energií obvykle poznáte následovně: milují procházky více než vy, pokud možno v místě, kde mohou volně běhat; jsou vždy připraveni na cestu; doma jsou aktivní, a to dokonce i po náročném cvičení; po uvolnění z vodítka zmizí v dálce; mají pro pohyb větší kapacitu než jejich páníčci; hra na házení je nikdy neunaví; mají tendenci mírně přibírat; při setkání s novými lidmi mají tendenci být trochu příliš nadšení. Doporučuje se cvičení 3 - 6 hodin denně, například běhání, hraní či procházka bez vodítka.

4) Psi s velmi vysokou mírou aktivity

Obvykle sem patří pracovní plemena. Několik příkladů: sibiřský husky či kanadský eskymácký pes. Některá tzv. velmi aktivní plemena mohou provádět sporty a aktivity v extrémních podmínkách. Například tažní psi jsou uzpůsobeni pro práci na velké vzdálenosti, někdy i stovky kilometrů, při vystavení velmi nízkým teplotám. Jedná se o poměrně speciální psy, kteří vyžadují hodně pohybu, a to jak pro tělesné, tak duševní zdraví. Psy s vysokou energií obvykle poznáte takto: mají neuvěřitelnou výdrž; vyžadují hodně mentální stimulace; nikdy nemají pohybu dost. Dále čtěte: Tyto věci vašemu pejskovi škodí. Neděláte je nevědomky taky?.